Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rezoluce UNESCO proti Izraeli zvedla české politiky ze židlí. Organizaci už nechtějí platit, podle kritiků je to ale přehnané

Rezoluce UNESCO proti Izraeli zvedla české politiky ze židlí. Organizaci už nechtějí platit, podle kritiků je to ale přehnané

O Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) v Česku tradičně slýcháváme hlavně díky prestižnímu seznamu světových památek, na kterém se svým místem může pyšnit i řada českých skvostů. V posledních dnech však čeští politici hledají slova chvály na adresu UNESCO jen těžko. Důvodem je rezoluce z počátku května, ve které organizace kritizuje Izrael za vykopávky ve východním Jeruzalémě a označuje je za porušení mezinárodního práva. Rezoluci v úterý odmítla Poslanecká sněmovna a vyzvala vládu, aby Česko pozastavilo příspěvky, které do organizace posílá. Jedná se o symbolické gesto, které ale podle kritiků je zcela přehnané.

Podle úterní poslanecké výzvy by se vláda měla zasazovat o respektování Jeruzaléma jako hlavního města Izraele a pozastavit příspěvky, které do organizace Česko jako členská země posílá. „Jediná možná sankce vůči této organizaci je, že ji přestaneme podporovat finančně,“ prohlásila místopředsedkyně poslanců ODS Jana Černochová, která návrh na pozastavení příspěvků poslancům předložila.

Za iniciativu Černochovou chváli i Hrad. „Paní poslankyni samozřejmě patří velké poděkování za předložení mimořádně důležitého návrhu!“ napsal dnes na twitteru mluvčí prezidenta. Nad odmítnutím rezoluce v Česku panuje nebývalá shoda a výzvu Poslanecké sněmovny podpořilo také ministerstvo zahraničí.

„Návrh usnesení předkládaný Poslaneckou sněmovnou je ve své kritice UNESCO objektivní a výzva, která je pak přiložena, nejde nad rámec pozic zemí jako je Německo či USA,“ napsala INFO.CZ tisková mluvčí resortu Irena Valentová. Česká republika, která není členem výkonné rady UNESCO, se podle ní na rezoluci podílela jen v rámci koordinace pozice zemí Evropské unie a „také zde však vyjadřovala nesouhlasný názor s politizací otázky Jeruzaléma“.

Právě politizace organizace UNESCO je trnem v oku většině českých politiků. Podle místopředsedy sněmovny a KDU-ČSL Jana Bartoška rezoluce „potvrzuje trvalý, zaujatý a nepřátelský postoj UNESCO k jednomu ze svých členských států, jakož i nepřípustnou politizaci této organizace“.

Jak také tvrdí Černochová, pokud bude UNESCO pokračovat ve své „politizaci a nenávistné rétorice vůči Izraeli“, nemělo by Česko posílat peníze do organizace letos ani v následujících letech. V letošním roce má přitom Česko pokladnu UNESCO obohatit asi o 30 milionů korun.

Podle archeologa a odborníka na Blízký východ, kterého redakce INFO.CZ oslovila, by však pozastavení příspěvků bylo přemrštěnou a unáhlenou reakcí. „Uvědomme si, že pokud ty příspěvky zastavíme, bude to jednorázová akce a měli bychom předejít tomu, abychom je pozastavili a pak je zase obnovovali. To je poměrně neseriózní,“ říká s tím, že další kroky by se měli důkladně zvážit.

„Pokud se pyšníme tím, že se naše památky ocitají na seznamu UNESCO, pak si tedy této organizace asi vážíme. A jestli máme za to, že se UNESCO chová zpolitizovaně, tak je naše věc, abychom tomuto trendu nějakým způsobem čelili a snažili se ho pozastavit,“ dodává odborník, který vidí cestu v nalézání aliancí s členskými státy UNESCO, které smýšlení podobně jako Česko. UNESCO je totiž podle něj organizace, která má za sebou velmi bohatou minulost a vynikající výsledky, je pouze takové, jaké si ho členské státy udělají.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1