Riskantní referendum: tisíce členů ČSSD jsou pro Babiše nečitelný partner, varují experti | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Riskantní referendum: tisíce členů ČSSD jsou pro Babiše nečitelný partner, varují experti

Riskantní referendum: tisíce členů ČSSD jsou pro Babiše nečitelný partner, varují experti

Zdlouhavé vyjednávání o vládě spěje pomalu ale jistě ke svému vrcholu. Zda sociální demokracie nakonec do menšinové vlády hnutí ANO podporované komunisty vstoupí, rozhodne několik tisíc členů strany ve vnitrostranickém referendu. Začít by mohlo už příští týden v pátek. A podle politologů oslovených redakcí INFO.CZ je jasné především jedno: téměř devatenáct tisíc členů ČSSD je pro předsedu hnutí ANO a premiéra v demisi Andreje Babiše mnohem méně předvídatelný a čitelný partner než samotné vedení strany.

O nadcházejícím referendu mezi sociálními demokraty je jasno v jediném ohledu: jeho výsledek je nejistý. Pevně dané stále nejsou ani základní parametry hlasování. Aktuálně navíc panuje spor, zda mají členové strany znát už před hlasováním jména případných ministrů ČSSD. To vše a mnohé další jednoznačně dokazuje, před jak složitým manévrem předseda ČSSD Jan Hamáček stojí. Podle dvojice politologů oslovených INFO.CZ nicméně nelze předpokládat, že by odmítnutí vstupu do vlády automaticky znamenalo jeho konec v čele strany. Ve vidění situace se tak do určité míry rozcházejí například s politologem Milanem Znojem, který pro INFO.CZ před časem předvídal opačný scénář.

Just: Členové ČSSD jsou pro Babiše nečitelní

„Pozice uvnitř ČSSD skutečně není jednoduchá, mnohem větší vrásky než Hamáčkovi to ale může dělat Babišovi. Necelých devatenáct tisíc členů ČSSD, kteří budou mít právo se v referendu vyjádřit, jsou pro Babiše mnohem méně čitelný a méně předvídatelný partner. A že jsou uvnitř strany vlivné hlasy volající jak po vstupu ČSSD do vlády, tak po odchodu do opozice, není žádným tajemstvím. Pokud zastánci vstupu do vlády reprezentovaní dnes vyjednávacím týmem v čele s Hamáčkem neuspějí, nemyslím si, že to povede okamžitě k nějakým personálním otřesům ve vedení strany,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ politolog Petr Just.

Podobně to vidí také jeho kolega Lubomír Kopeček. I podle něj nemusí prohra v referendu hned znamenat Hamáčkův konec. „Nemyslím si, že by to zásadně podkopalo jeho pozici, byť ji to může oslabit. Předsedou je příliš krátce, aby dávalo smysl hledat předsedu nového. Navíc ta nabídka vypadá hodně pozičně zajímavě, což uznávají i její odpůrci. Referendum je určitý způsob, jak sejmout z vedení ČSSD, a tedy nejenom z Hamáčka, značnou část odpovědnosti,“ uvažuje Kopeček.

Dalším dosud nevyřešeným bodem je, jak se hnutí ANO a Andrej Babiš vypořádají s požadavky sociálních demokratů. Ti po premiérovi chtějí, aby koaliční smlouva obsahovala pasáž o tom, že konkrétní politik musí z vlády odstoupit v případě, že bude prvoinstančně odsouzen. ČSSD zároveň požaduje převolení orgánů sněmovny tak, aby v nich nebyli zástupci SPD, a nakonec také záruku, že pokud rezignuje všech pět ministrů ČSSD, musí do týdne podat demisi také zbytek vlády – tedy osobnosti za ANO.

Podle Justa jsou všechny tři požadavky značně citlivé. Pokud jde o první z nich, připomíná obecný právní princip presumpce neviny na jedné straně, a na té druhé vyvozování politické odpovědnosti. „Osobně jsem zastáncem toho, aby politici vyvozovali politickou odpovědnost, zároveň ale považuji z obecného pohledu za velmi nešťastné, že to musí být napsáno v koaliční smlouvě. Mělo by to být součástí schopnosti sebereflexe každého politika bez toho, aby to bylo někde formálně upraveno,“ zdůrazňuje Just.

Kopeček navíc připomíná, že by šlo „pouze“ o politickou dohodu, která nemusí být v praxi naplněna. Politická dohoda podle něj nemůže mít ústavní závaznost. „Hodně tady bude záležet na širším kontextu, v jakém by k odsouzení Babiše došlo, tedy jak by vypadal rozsudek, jak bude vypadat Babišova popularita v tu chvíli, jeho podpora a podobně. To všechno také bude hrát roli, pokud se bude blížit konec volebního období. Podle mne je tudíž nepravděpodobné, že by takovou dohodu Babiš naplnil, protože by to vyznívalo jako přiznání viny, což by bylo hodně problematické pro volební kampaň,“ myslí si Kopeček.

Konec Okamury a SPD ve vedení sněmovny?

Mimořádně zajímavé tak bude sledovat především to, jak se ANO postaví k případnému převolení orgánů Poslanecké sněmovny. Just připomíná, že zástupci hnutí ANO sice tvrdí, že spolu vláda a ustavení sněmovny nesouvisí, avšak v minulosti byly právě tyto dva procesy koordinovány. „Jednání o koaliční spolupráci bylo vždy spojeno s dohodami o postech ve sněmovně. Že to chtějí sociální demokraté otevřít, není nijak překvapivé,“ tvrdí Just.

Kopeček si zase všímá, že jde z hlediska hnutí ANO patrně o nejproblematičtější požadavek sociálních demokratů, neboť nabourává možnost jakékoliv budoucí spolupráce Babiše s SPD. „Okamura odvolaný z funkce místopředsedy parlamentu a to samé u funkcí předsedů výborů je něco, co by mimořádně zkomplikovalo vytváření nějaké alternativní hlasovací koalice ve sněmovně,“ vysvětluje Kopeček. Sociálním demokratům přitom právě o toto přesně jde. Just ale taky připomíná, že koaliční smlouva je právně nevymahatelný dokument. „Ať už tam jednotlivé body budou prosazeny v jakékoli podobě, bude vždy záležet na ochotě či neochotě je dodržovat.“
 
Jisté je tak v tuto chvíli pouze to, že nevíme, jak referendum dopadne. A pokud by se nakonec sociální demokraté rozhodli odejít do opozice, budeme opět tam, kde jsme byli těsně po volbách. V zásadě by následoval jeden ze dvou základních scénářů: buď pokus hnutí ANO o menšinovou vládu opřenou o strany situované na obou okrajích české politiky, anebo postupná cesta k předčasným volbám, ke kterým by zemi dovedlo něco na způsob úřednické vlády. Just přitom nepochybuje, že pokud se Babiš opře nejen o KSČM, ale také o SPD, bude komplikace především v souvislosti se zahraničně-politickou pozicí České republiky.

„KSČM dlouhodobě volá po opuštění NATO, SPD je hnutí euroskeptické požadující vypsání referenda o vystoupení ČR z EU. Ani jedna z těchto pozic by pro Andreje Babiše nebyla příjemná, pokud by jí měl hájit při setkáních s partnery v NATO a EU. Hodně by ale záleželo, k čemu všemu by se ANO bylo ochotno zavázat výměnou za podporu vzniku vlády. A také zda by Babiš využil hlasy obou subjektů pouze pro vznik vlády nebo zda by i realizoval závazky plynoucí s dohod s KSČM a SPD. Pro vztah mezi ANO s ostatními stranami by Babiš patrně argumentoval, že kdyby se od něj ostatní neizolovaly, nemuselo to takto dopadnout,“ uvažuje Just.

A pokud jde o předčasné volby, Just je považuje za realistické především v situaci, kdy se Babiš bude chtít vyhnout nepříjemnostem, které by přišly záhy poté, co by kývl na alianci s KSČM a SPD. „Otázka ale je, zda by se našlo dost hlasů pro jejich schválení, pokud budeme předpokládat, že by se k nim mělo dospět schválením seberozpuštění sněmovny třípětinovou většinou. Některé stávající sněmovní strany jsou dle průzkumů ohroženy, jiné jsou finančně vyčerpány,“ říká Just. Přesto lze v zákulisí české politiky zaslechnout, že by byli někteří aktéři za jistých okolností vypsání předčasných voleb příští rok na jaře ochotni podpořit.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.