Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Robejšek: Lidé mají existenční strach, dosavadní styl vládnutí selhává

Robejšek: Lidé mají existenční strach, dosavadní styl vládnutí selhává

Obyčejní lidé mají podle politologa Petra Robejška pocit, že se vláda dostatečně vážně nezabývá jejich problémy. Jejich nespokojenost se pak podle něj logicky snaží využít politická uskupení, která ji využívají jako žebřík k moci. Robejšek, který tento týden oznámil založení strany Realisté, to řekl v rozhovoru pro dnešní vydání deníku Právo.

„Lidé „tam dole“ zažívají existenční strach a mají dojem, že je „ti nahoře“ pouze poručníkují,“ podotkl politolog. Dosavadní styl vládnutí podle něj selhává, když nedokáže adekvátně reagovat na různé krize. Je proto čas na změnu, říká Robejšek.

„Při troše štěstí tedy zažijeme zásadní změnu a začne éra politiky, která se soustředí na opravdu důležité problémy a účelná řešení. Vláda, která bude chtít být úspěšná, se bude věnovat zejména tomu, co je pro její zemi nejdůležitější a co může zároveň měřitelně a rychle ovlivnit,“ podotkl.

Mezi hlavní priority Robejškovy strany patří rodina, bezpečnost, národní bohatství a odpovědnost. Detailní program představí Realisté na jaře. Do té doby se také rozhodnou, jestli postaví vlastního prezidentského kandidáta.

Novou stranu chce podpořit miliardář Marek Dospiva z investiční skupiny Penta. „Pan Dospiva má dlouhodobě zájem o to, jak posuzuji politické a ekonomické události u nás i ve světě, a o moje myšlení vůbec,“ řekl v rozhovoru Robejšek. „Vážně uvažuje i o podpoře Realistů,“ dodal.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1