Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rodiny s dětmi si polepší. Podívejte se, co všechno sněmovna schválila

Rodiny s dětmi si polepší. Podívejte se, co všechno sněmovna schválila

Rodiče vícerčat zřejmě budou pobírat vyšší rodičovský příspěvek, vzroste také daňová sleva na první dítě. Rozšíří se navíc okruh rodin, které budou mít nárok na přídavek na dítě. Přídavky se zvýší v rodinách, v nichž aspoň jeden rodič pracuje nebo má příjem nejméně na úrovni životního minima. Změny schválila sněmovna ve vládní novele o státní sociální podpoře, která zavede možnost zrychleného čerpání rodičovského příspěvku. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Pravicová opozice dává zvyšování příspěvků do souvislosti s podzimními volbami. „Útok na mandatorní výdaje je nevídaný,“ řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. 

Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek připomněl předvolební období roku 2006 za vlády Jiřího Paroubka, kdy se také schvaloval růst zákonem daných výdajů. „Jdete po úplně stejné cestě,“ vzkázal Kalousek zejména sociálním demokratům. Jde podle něho o rozhazování bez odpovědnosti.

„Musím odmítnout, že by naše návrhy byly účelové a související s volbami,“ oponoval předseda klubu ČSSD Roman Sklenák. Sociální demokracie podle něho stále podporuje zaměstnance, seniory a rodiny s dětmi. „Tohle je jeden z dalších kroků,“ dodal.

Pro předlohu s podpořenými poslaneckými úpravami hlasovalo 134 ze 173 přítomných poslanců. Proti jich bylo 12.

Rodiny s vícerčaty mají čerpat podle schváleného pozměňovacího návrhu ministra Jana Chvojky (ČSSD) celkem 330 000 korun místo nynějších 220 000 korun. Úprava by vyšla stát v prvním roce asi na 400 milionů korun navíc, v dalších letech by se rozpočtový výdaj snížil kvůli užšímu okruhu příjemců zhruba na 210 milionů korun. Růst daňové slevy na první dítě o 150 korun měsíčně prosadila ve Sněmovně prostřednictvím návrhu šéfa poslanců ČSSD Romana Sklenáka koalice, nově má činit 15 204 korun. Změna připraví státní rozpočet o 2,1 miliardy korun ročně.

Nárok na přídavky na děti by měly podle dalšího schváleného koaličního návrhu, který předložil Sklenák, rodiny s příjmy do 2,7 násobku životního minima místo nynějšího 2,4 násobku. Přídavky v rodinách, v nichž aspoň jeden rodič pracuje nebo má příjem nejméně na úrovni životního minima, se mají zvýšit o 300 korun na 800, 910 a 1 000 korun měsíčně podle věku dítěte.

Vládní novela ruší nynější horní hranici čerpání rodičovského příspěvku 11 500 korun měsíčně. Rodič by mohl pobírat dávku až do výše odpovídající peněžité pomoci v mateřství, tedy 32 640 korun měsíčně. Na tuto částku budou mít nárok rodiče, kteří vydělávají víc než zhruba 81 000 korun. Do zaměstnání by se vraceli kolem jednoho roku dítěte.

Z předlohy ale vypadla pasáž, která by u rodičovského příspěvku zrušila sledování docházky dětí do školky. Nadále bude platit, že rodiče mohou dát dítě do školky nejvýše na 46 hodin měsíčně, jinak o dávku přijdou.

Poslankyně opoziční TOP 09 Jitka Chalánková prosadila zvýšení odměn pro pěstouny. Neuspěla naopak například Pavla Golasowská (KDU-ČSL), jež chtěla rodinám s příjmy do 2,4 násobku životního minima vrátit pětitisícové pohřebné.

Sněmovna nepodpořila ani Sklenákův návrh, podle kterého by se přídavek na dítě nezapočítával do příjmů rozhodných pro přiznání příspěvku na bydlení. Před jeho zamítnutím varovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marsková (ČSSD), podle níž tak někteří lidé o dávku na bydlení přijdou.

Dolní komora naopak kývla na požadavek Vlasty Bohdalové (ČSSD), který zařadí doktorandy starší 26 let ve standardním denním studiu mezi takzvané státní pojištěnce. Znamená to, že stát by za ně nově hradil zdravotní pojištění. V samostatné předloze změnu prosazoval vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Úpravu, která by ročně vyšla stát asi na 49 milionů korun, podpořila i ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD)

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1