Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rok a půl nebyl v Senátu, nyní se rozhodl skončit. Absentér Čuba se vzdává senátorského mandátu

Rok a půl nebyl v Senátu, nyní se rozhodl skončit. Absentér Čuba se vzdává senátorského mandátu

Senátor František Čuba (SPO) se po roce a půl, kdy se nebyl schopný dostavit do Senátu, rozhodl vzdát mandátu. Oznámil to dopisem, který dnes při schůzi horní komory přečetl senátor Ivo Valenta (za Soukromníky). Dvaosmdesátiletý Čuba uvedl, že se rozhodl věnovat rodině, dál chce pracovat i jako poradce prezidenta Miloše Zemana.

„Oznamuji, že jsem se rozhodl rezignovat na pozici senátora a můj oficiální rezignační dopis bude koncem měsíce února doručen předsedovi Senátu,“ citoval Valenta z Čubova dopisu.

Odstupující senátor se podle něj chtěl dnešního jednání horní komory zúčastnit osobně, ale vývoj událostí ho prý "přivedl k jinému závěru". Svůj krok zdůvodnil tím, že byl v posledních měsících, stejně jako jeho příbuzní a přátelé, vystaven silnému tlaku a nepříjemným útokům a že svým blízkým nechce dál nechat ubližovat.

Čuba se jednání v Senátu zúčastnil naposledy v srpnu 2016. Od té doby absentoval ze zdravotních důvodů. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) počátkem roku doporučil Čubovi v dopise zvážit rezignaci na mandát. Senátor podle tiskové tajemnice horní komory Evy Davidové stručně odpověděl až po více než měsíci, že to uváží.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) kvůli pokračující absenci počátkem roku opět v dopise doporučil Čubovi, aby zvážil rezignaci na mandát. Senátor podle tiskové tajemnice horní komory Evy Davidové stručně odpověděl až po více než měsíci, že to uváží.

Čuba patří do pětičlenného Klubu nezávislých senátorů. Po jeho rezignaci tato frakce zanikne pro nedostatečný počet členů. Zbývající členové klubu na Čubovu rezignaci ústy svého předsedy Jana Veleby (SPO) reagovali ve společném prohlášení pouze tím, že ji berou na vědomí, respektují a vyjádřili pochopení pro jeho postup.

Zeman bude muset po Čubově rezignaci vyhlásit letos druhé doplňovací senátní volby, tentokrát na Zlínsku. Konat se budou do 90 dnů, tedy pravděpodobně do konce května.

Před Čubou dosud na mandát rezignoval pouze jeden senátor, a to v lednu 2007 ze zdravotních důvodu Petr Skála. Chomutovsko zastupoval jen tři měsíce.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1