Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rok od zavedení kuřáckého zákona: Výběr daně z tabákových výrobků se nesnížil

Rok od zavedení kuřáckého zákona: Výběr daně z tabákových výrobků se nesnížil

Rok po zavedení zákazu kouření v restauracích podporuje Český svaz pivovarů a sladoven zmírnění restrikce. Samovolně podle něj vznikají „garážové hospůdky“, kde se kouří. Podle vyjádření ministerstva financí se loni výběr spotřební daně z tabákových výrobků meziročně zvýšil o 3,3 procenta, letos pak za první tři měsíce o 9,9 procenta. Do budoucna by se však měl protikuřácký zákon ve výběru daní odrazit kvůli menší spotřebě cigaret. Podle květnového průzkumu Univerzity Karlovy ve spolupráci s agenturou Ipsos podporuje zákaz 71 procent Čechů. Proti je zbytek, rozhodně ho odmítá 12 procent lidí. V Poslanecké sněmovně je nyní návrh na zmírnění zákona.

Podle výkonné ředitelky pivovarského svazu Martiny Ferencové se nedá loňský rok hodnotit jako úspěšný. Podle ní se sice dokázal trh vyrovnat s EET, protikuřácký zákon ale přináší negativní dopady. Výroba piva pro tuzemský trh loni klesla meziročně o 2,1 procenta, průměrný člověk tak vypil 138 litrů piva.

„Podporujeme aktuální poslanecký návrh na zmírnění protikuřáckého zákona, který předpokládá zejména to, že provozovatelé restauračních zařízení, v nichž se nepodává jídlo, by mohli zřizovat oddělené kuřárny. Pokud návrh projde, ulehčí situaci hlavně venkovským hospůdkám,“ uvedla Ferencová.

Podle ministerstva financí se výběr daně z tabákových výrobků loni zvýšil. „Důvodem růstu inkasa bylo hlavně zvýšení sazeb daně od ledna 2017 a pravděpodobně i rychleji rostoucí spotřební výdaje na tabákové výrobky, které souvisejí s vyššími disponibilními důchody domácností. Z uvedených výsledků lze usuzovat, že přijetím protikuřáckého zákona zatím nebyla spotřeba tabákových výrobků výrazněji utlumena,“ uvedl letos úřad. Podle vyjádření k plnění rozpočtu v letošním prvním čtvrtletí se do budoucna s poklesem spotřeby cigaret v populaci počítá, ale až v letošním roce.

Minulý týden znovu protikuřácký zákon bez výsledku probírali i poslanci, kdy se opět dostane na program zatím není jasné. Odborníci na odvykání kouření je v otevřeném dopise vyzvali, aby zákon neměnili. Zákaz kouření ve veřejných prostorách je podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové druhou nejúčinnější prevencí kouření, první je vysoká daň na tabák. Přestože zákon platí jen rok, upozorňuje, že podle prvních průzkumů se snížily počty hospitalizací pro nemoci, které s kouřením souvisí, jako jsou infarkty nebo astmatické záchvaty.

Náklady státu spojené s kouřením dosahují podle ministerstva 100 miliard korun ročně. Podle odborníků na odvykání kouření výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá. Ročně kvůli nemocem přímo souvisejícím s kouřením zemře zhruba 16.000 Čechů. S kouřením souvisí asi 80 procent případů rakoviny plic.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1