Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rozpočet už není v přebytku, přišlo míň peněz z Evropské unie

Rozpočet už není v přebytku, přišlo míň peněz z Evropské unie

Státní rozpočet se ke konci května dostal do deficitu 18,7 miliardy korun, jde o první letošní schodek rozpočtu. Za zhoršením stojí především nižší příjmy z EU, uvedlo ministerstvo financí. Ke konci letošního dubna vykázal rozpočet přebytek 6,3 miliardy korun. Loni ke konci května byl rozpočet v přebytku 22,4 miliardy korun. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.

Příjem peněz z EU klesl podle MF ke konci května meziročně o 72 miliard korun. Především v první polovině loňského roku byly propláceny relativně vysoké objemy peněz z EU. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet ke konci května ve schodku 35,6 miliardy korun a loni ke konci května ve schodku 49 miliard korun, uvedlo ministerstvo.

„Dnešní údaj potvrzuje, že se v letošním roce vládní finance vrací do normálu, kterým je chronický deficit. Loňského mimořádného přebytku dosáhlo ministerstvo financí pouze díky přílivu peněz z fondů EU, a to zpětně za dříve uskutečněné projekty spolufinancované z EU,“ uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Na konci roku očekává schodek zhruba 45 miliard korun.

„Celkově se zdá, že letos bude šedesátimiliardový schodek udržitelný, pokud nedojde ve druhé polovině roku k výraznému zhoršení makroekonomických parametrů,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Ke konci května příjmy rozpočtu meziročně klesly o 36,4 miliardy na 496,4 miliardy korun. Celkové výdaje stouply o 4,7 miliardy na 515,1 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 16,6 miliardy na 243,8 miliardy korun.

Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o 8,9 miliardy na 103 miliard korun. Meziroční růst u DPH podle MF naznačuje vysokou efektivitu institutu kontrolního hlášení v boji proti daňovým únikům. Naopak negativně se na inkasu projevilo například snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 procent na 15 procent v souvislosti se zavedením elektronické evidence služeb (EET). Meziroční nárůst inkasa snižovalo i to, že Finanční správa zadržovala meziročně nižší částku sporných nadměrných odpočtů DPH.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1