Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rozpolcená společnost není jen česká specialita. Proč se občané dělí na dva tábory?

Rozpolcená společnost není jen česká specialita. Proč se občané dělí na dva tábory?

Druhé kolo českých prezidentských voleb dopadlo podle očekávání velmi těsným výsledkem. V kontextu světové politiky ovšem podobná polarizace společnosti není ničím výjimečným. Třeba i referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské unie skončilo velmi těšně a o osudu Spojeného království tehdy rozhodla necelá čtyři procenta voličů. Stejně tak konečný zisk hlasů při posledních prezidentských volbách ve Spojených státech byl jen o dvě procenta vyšší pro demokratku Hillary Clinton. Ač v případě USA vyhrál nakonec díky složitému systému volitelů Donald Trump, trend je jasný. Demokratické společnosti mají tendenci dělit se na dva poměrově velmi vyvážené tábory. 

Tento trend souvisí jak s chováním lidí, tak také s působením médií na společnost a aktuálních tématech. Podle sociologa Vojtěcha Bednáře je rozdělování společnosti na dva rovnocenné tábory přirozené. „Lidé mají potřebu se dávat na stranu většiny a následovat to, co vnímají jako trend. Pokud existuje více skupin různých názorů, pak se přirozeně slévají do menšího počtu silnějších, které jsou ale vůči sobě vyhraněny,“ vysvětluje Bednář s tím, že základním předpokladem tohoto principu je právě možnost demokratické volby z více možností.  

V této situaci, kdy společnost cítí rozdělení na dva tábory, sílí pocit jedince, že jeho hlas má větší váhu. To jednak zvyšuje celkovou volební účast a na druhou stranu také vzájemně mobilizuje oba názorové proudy. Roli hraje i fakt, že na výběr jsou v určitých typech voleb, například v těch prezidentských, jen dvě možnosti. Právě tento faktor má za následek i takzvanou protestní volbu. Část voličstva totiž není zcela vyhraněna, ale přesto jednu volbu preferují více, než druhou a z protestu tedy zvolí protistranu. Tento efekt se rovněž děje na obou stranách barikády. 

Svoji roli přitom hrají i témata, která společnost v danou chvíli řeší. Typickým příkladem může být migrace. „Zdá se ale, že většina evropských zemí má v současné době témata, která dělí společnosti na poloviny. Týká se to národního a nadnárodního rozměru témat, kam bych řadila i téma imigrace. Je to možná jistá forma probuzení sebezáchovného nacionalismu, která však má často velmi konfrontační a bezohledný charakter, “ říká Olga Gubová z katedry Společenských věd Vysoké školy báňské. A právě agenda nastolených témat hraje při volbách, zdá se rozhodující roli. „Jisté je, že se v Evropě něco podstatného mění, není ovšem zcela jasné, která tendence bude mít navrch,“ dodává Gubová. 

Významnou měrou ovšem na společnost působí také média. Právě ony sehrávají podstatou roli v mobilizaci potenciálních voličů. „Ta totiž ty dvě poloviny aktivizují a dávají jim společná témata, podle kterých se mohou vzájemně dále aktivizovat. Stačí se podívat, jak před volbami fungovaly Parlamentní listy,“ uvádí konkrétní příklad mediální publicista Leoš Kyša. Ač ta média, která sama sebe s oblibou nazývají alternativními, konzumuje menší část voličů, jejich vyhrocenější rétorika způsobuje, že čtenáři aktivně mobilizují i své okolí a jejich dopad se tím vyrovnává.

„Média hrají klíčovou roli, ale jinak, než se dříve myslelo. Dnes především nastolují agendu a určují její intenzitu, ale nemají moc ovlivnit bezprostředně směr názoru a rozhodování. Volby byly mediálně velmi intenzivně prezentovány, takže média lidi mobilizovala. Mluvilo se o tom, že jsou důležité, a tak byly považovány za důležité,“ doplňuje Vojtěch Bednář k vysoké volební účasti v druhém kole českých prezidentských voleb.  

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1