Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusové chtěli pro jednání s Českem velkolepé aranžmá, slavnostní koncert i nadaci blízkou rozvědce

Rusové chtěli pro jednání s Českem velkolepé aranžmá, slavnostní koncert i nadaci blízkou rozvědce

Ruské představy o blížícím se Česko-ruském diskusním fóru byly původně mnohem ambicióznější, než jak akce nakonec podle všeho dopadne. I když ale fórum nakonec nepůsobí nijak nápadně, pozornost vyvolalo mezi historiky, diplomaty i tajnými službami.

Hlavní pracovní část česko-ruské diskuse začne zítra, slavnostní společenské zahájení je na programu už dnes večer. Pokud by vše probíhalo podle scénáře, jaký si původně vymysleli Rusové, bylo by vše mnohem velkolepější.

„Měli představu dvanácti pracovních skupin, chtěli velký doprovodný koncert. To jsme ale zastavili v samém počátku. Bylo by to neadekvátní současnému stavu česko-ruských vztahů,“ říká ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák.

„Byli jsme a a jsme ostražití, nechtěli jsme se nechat vlákat do nějakých pastí, což se nám myslím povedlo. Kromě toho je na akci i nějaký finanční limit,“ dodává Jindrák.

Bez fandění příznivců Kremlu

Neveřejnou informací je pak to, že původní ruská představa byla, že partnerem fóra bude za Rusko Nadace na podporu veřejné diplomacie A. M. Gorčakova.

Ta má za cíl „zlepšování zahraničněpolitického image Ruska“, jejím zřizovatelem je ruské Ministerstvo zahraničí. Organizace mimo jiné „podporuje média a elektronické informační zdroje v zahraničí a poskytuje finanční či organizační podporu zahraničním krajanským organizacím“.

Angažmá této nadace v Česko-ruském diskusním fóru se podařilo odvrátit. Podle diplomatických zdrojů HlídacíPes.org je spojována i s ruskou rozvědkou, o čemž má česká strana poměrně přesné informace.

„Nabízeli nám, že se toho za ruskou stranu ujme právě fond Gorčakova. Vidíme ale odstrašující příklad Slovenska, kde podobné diskusní fórum je s působením „Gorčakova“. Je to organizace patřící ruské rozvědce,“ říká pod podmínkou anonymity vysoce postavený diplomat českého Ministerstva zahraničí.

Jak dodává, původním ruským požadavkem bylo to, aby akce byla plně otevřena veřejnosti. I to ale česká strana odmítla – z obavy, že by akci ovládli aktivističtí a nekritičtí příznivci Kremlu.

Partnerem diskusního fóra je nakonec za Rusko moskevská vysoká škola MGIMO. Za českou stranu je to Ústav mezinárodních vztahů.

„Platforma je to nepolitická, je na akademické úrovni. Určitě to nebude sloužit jako nástroj ruské propagandy. Za prvé proto, že to nedopustíme, a za druhé ani nemám pocit, že by to byla jejich ambice,“ říká Rudolf Jindrák.

Za ruskou stranu o programu fóra vyjednávali především dva muži: Anatolij Torkunov, rektor MGIMO, a Michail Švydkoj, zvláštní představitel prezidenta Ruské federace pro mezinárodní kulturní spolupráci. Oba muži mají nejen z titulu své funkce velmi blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Obavám z propagandy nerozumíme

Zda se politiku podaří z obsahu diskuse zcela eliminovat, tak jisté není.

Tématem fóra je vedle možné spolupráce ve vzdělávání také zkoumání historie (respektive česká snaha dostat se k obsahu ruských archivů). Právě historii i ve vztahu k bývalému Československu ale s oblibou ruská strana opakovaně překrucuje a využívá ji i pro účely aktuální propagandy.

Toho se také obávají kritici Česko-ruského fóra. První otevřený dopis odmítající tuto akci vznikl už vloni v listopadu.

Signatáři v něm vyzvali tehdejšího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, aby vznik fóra pozastavil, protože může být „zneužito jako propagandistický nástroj pro zájmy Ruské federace“.

Následovala i další kritika akce (a účasti českých historiků na ní) od některých bývalých i současných zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ústav mezinárodních vztahů se však možného zneužití fóra z ruské strany neobává.

„Čeho se spíše obáváme, je, že se s Rusy kvůli obavám z propagandy jednou třeba přestane mluvit… Upřímně, obavám z propagandy příliš nerozumíme, protože na propagandu žádné fórum potřeba není,“ říká za Ústav mezinárodních vztahů mluvčí Lucie Božková s tím, že na akci bude dostatek českých expertů, kteří například případné „pohádky o osvobozování v srpnu 1968“ nenechají bez reakce.

720p 360p
Tady je Putinovo! Jak se z judisty a agenta KGB stal vládce, kterému leží u nohou celé Rusko?


Text vyšel na serveru HlídacíPes.org, zveřejňujeme ho v plném rozsahu se souhlasem redakce.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1