Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusové platili demonstrace v Česku proti NATO. Přiznal to český aktivista, dostával stovky eur

Rusové platili demonstrace v Česku proti NATO. Přiznal to český aktivista, dostával stovky eur

Díky ukrajinským hackerům vyšlo v polovině března najevo, že proruský aktivista a člen KSČM Ladislav Kašuka, známý pro pořádání demonstrací proti NATO a „ukrajinským fašistům“, dostával finanční podporu od ruského oligarchy Konstantina Malofejeva. Peníze měl v roce 2014 použít právě na pořádání demonstrací v Česku, které byly namířené proti prozápadní vládě na Ukrajině. Přestože nejprve nevěděl, kdo mu peníze nabízí, rozhodl se, že je přijme – byly totiž určené „na dobrou věc,“ říká podle deníku The New York Times, který Kašuka označuje za „českého stalinistu“. 

Kauza o financování proruských aktivistů ve střední Evropě vyšla najevo poté, co se hackeři nabourali do počítače Bělorusa Alexandra Usovského a odhalili jeho komunikaci. Z ní vyplývá, že Usovský jako prostředník oligarchy a miliardáře Malofejeva, který je kvůli podpoře proruských rebelů na východě Ukrajiny na sankčním seznamu USA, kontaktoval aktivisty a podporovatele ruského režimu zemí střední Evropy. Těm pak nabízel oligarchovy peníze, které měli utratit za pořádání proruských demonstrací.

Peníze se tak dostaly i do rukou „českého stalinisty“, jak o něm píše deník NYT, Ladislava Kašuky. „Potřebujete pomoct?“ četl první zprávu psanou v ruštině od jemu zcela neznámé osoby. Zpráv začalo přibývat a byly čím dál konkrétnější – neznámý muž mu nabízel konkrétní částky, které měl využít na pořádání proruských demonstrací.

Nejprve dostal asi 300 eur na nákup vlajek a transparentů pro demonstraci namířenou proti NATO a proti prozápadní vládě na Ukrajině. Za peníze měl pořídit i vlajky ukrajinských separatistů v Doněcké a Luhanské lidové republice. Později dostal dokonce 500 eur, za které měl koupit video kameru, na kterou měl pořizovat videa a umisťovat je na internet.

„Bylo to trochu neobvyklé, byl jsem proto překvapený,“ řekl podle New York Times Kašuka, který pracuje jako člen ostrahy jednoho z nákupních center v Praze, ve volném čase však píše blogy na proruských konspiračních webech, kde obdivuje Stalina, Gottwalda nebo Vladimira Putina. Přestože zpočátku neměl tušení, od koho peníze jsou, rozhodl se, že „jsou na dobrou věc“ a přijal je.

Ladislav Kašuka však byl jen jedním z mnoha dalších proruských aktivistů zemí střední a východní Evropy, kteří přes Usovského dostávali hlavně v létě roku 2014 peníze od ruského oligarchy. Usovský se soustředil na okrajové politické hráče kromě Česka také v Maďarsku, Polsku nebo na Slovensku. Přestože demonstrace přilákaly jen hrstky lidí, Usovský se nenechal odradit – podle New York Times ještě začátkem letošního roku připravoval podrobné rozpočty pro další možné zájemce.

Odborníci zemí, kde rozdával peníze prokremelského oligarchy, jeho počínání považují za pouhý zlomek ruské hrozby. Pan Usovský „je dobrou případovou studií ruských metod,“ tvrdí bývalý úředník slovenského ministerstva vnitra Daniel Milo, který dnes působí jako expert na extremismus výzkumné společnosti Globesec. „Možná tu jsou desítky dalších,“ dodává odborník.  

Kašuka je hvězdou ruských médií

Usovský odmítl deníku NYT poskytnout rozhovor, potvrdil ale, že byl jeho počítač napaden a nepopřel ani autentičnost uniklých zpráv. Na otázku, kolik peněz dostal od sponzorů z Moskvy, odpověděl, že žádné nedostal. Když mu americký deník poslal kopii zprávy z roku 2014, která potvrzuje, že obdržel 100 tisíc eur určených na financování „přípravné fáze“ jeho práce ve východní Evropě, přestal na dotazy reagovat.

Další uniklé zprávy pak naznačují, že peníze pocházejí od Malofejeva, který pak ale prosby o peníze začal ignorovat. Podle emailové komunikace Usovského po oligarchovi v letech 2014 a 2015 například požadoval stovky tisíc eur, které měly jít na podporu proruských kandidátů během voleb v Polsku. A žadonil také o deset tisíc eur pro maďarskou krajně pravicovou stranu Jobbik.

Přestože ani jeden z jeho plánů nevyšel, Usovský byl schopný v zemích střední a východní Evropy najít partnery, kteří „jeho pomoc“ přijali. Kromě podpory proruských demonstrací se mu podařilo například zesílit proruské názory kolující na internetu. Spojil se například s Kremlem podporovanými médii a domluvil s nimi, aby v nich jeho spolupracovníci v Česku, Polsku nebo na Slovensku dostali prostor.

To je případ i jeho českého souvěrce Kašuky, který se pravidelně objevuje v ruských médiích jako komentátor české politiky a geopolitických témat. Pro televizi RT například Kašuka řekl, že jsou Spojené státy schopné shodit na Ukrajinu atomovou bombu a obvinit z toho Rusko, aby tak vytvořily záminku k válce. A malé shromáždění, které Kašuka uspořádal v Praze, se dokonce dostalo do vysílání hlavní ruské televizní stanice První kanál. Jeho jméno tak dneska zná nejeden Rus.

Poté, co Malofej přestal Usovského nápady financovat, zůstal běloruský aktivista bez peněz. Odmítli ho navíc i další ruští dárci. Usovský se tak obrátil na Kašuku, který na rozdíl od polských partnerů neustále nečekal, až mu přijdou další peníze. Kašuka ale přestal mít zájem o pouliční politiku a pořádání demonstrací. Přestože je s Usovským stále v kontaktu přes sociální sítě, chce se prý soustředit na psaní o hrozícím nebezpečí války, Stalinových úspěších a bídě, kterou způsobuje kapitalistické vykořisťování.

„Nezáleží na tom, jestli peníze přichází z Kremlu, nebo z Ameriky,“ říká Kašuka podle New York Times. „Na čem záleží, je myšlenka,“ dodává.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1