Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rychetský: Okamura se neměl stát místopředsedou Sněmovny

Rychetský: Okamura se neměl stát místopředsedou Sněmovny

Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského se předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura vůbec neměl stát místopředsedou Sněmovny. Okamurovy veřejné postoje označil za neonacistické. Rychetský to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO) řekl, že ho mrzí, že se po volbách ostatní strany nespojily proti SPD. Do vedení Sněmovny jsem Okamuru bohužel volil, řekl Pelikán. 

Rychetský uvedl, že funkce místopředsedy Sněmovny je spojená s reprezentací Česka. "Považuji za dost vážnou situaci, že do ní byl parlamentem demokraticky v tajné volbě zvolen člověk, jehož veřejně prezentované názory jsou skutečně rasistické, xenofobní, neonacistické, a to nemluvím o populismu a demagogii," řekl.

Výroky Okamury a dalších členů SPD podle Rychetského vyvolávají v Evropě diskusi o tom, co se v Česku vlastně děje. V západní Evropě by se podle něj demokratické politické subjekty spojily a reprezentanty takto zaměřené strany by nevolily do vysokých ústavních funkcí.

Pelikán řekl, že ho mrzí, že v Česku se něco podobného nestalo. Sám Okamuru místopředsedou Sněmovny volil, podle něj je to však důsledek toho, že jiné strany nechtěly jednat s ANO o podobě sestavení dolní komory. "Mě to velmi mrzí, ale je to odpovědnost těch stran," řekl. Uvedl rovněž, že funkce místopředsedy Sněmovny není příliš významná.

Okamura v lednu řekl, že protektorátní koncentrační tábor pro Romy v Letech u Písku nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Lidovci proto navrhují jeho odvolání z vedení Sněmovny, podpořili je i Piráti, ČSSD, TOP 09, STAN a někteří politici ODS. Většina ANO chce hlasovat proti. Pelikán, který Okamuru za jeho výroky také kritizoval, dnes řekl, že zatím neví, jak se k hlasování postaví.

Rychetský s Pelikánem dnes diskutovali také o návrhu na zavedení obecného referenda, který předložila SPD. Podle Rychetského by se sněmovní strany měly nejprve zabývat tím, k jakým otázkám vůbec bude možné referendum vypsat, až potom začít debatovat o parametrech hlasování, jako je počet podpisů potřebných pro svolání referenda. Předseda Ústavního soudu v této souvislosti podotkl, že podle něj by se nemělo hlasovat například o znění zákonů.

Pelikán uvedl, že referendum považuje za výjimečný nástroj, k němuž by se mělo sahat pouze zřídka. Neumí si představit zavedení švýcarského modelu, kdy by se občané v referendu vyjadřovali k běžným zákonům i několikrát ročně. Nechce ani vypisovat referenda o otázkách mezinárodní bezpečnosti.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1