Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rychlé vlaky v Česku: Poslanci chtějí uspíšit plánování nových tratí

Rychlé vlaky v Česku: Poslanci chtějí uspíšit plánování nových tratí

Poslanci napříč parlamentními stranami podpořili výstavbu vysokorychlostní železnice v Česku. Vláda má podle nich plánovat tratě pro rychlost minimálně 300 kilometrů v hodině a uspíšit jejich přípravu. Současný termín zahájení stavby v roce 2035 je podle poslanců nepřijatelný. Výstavbu je možné zahájit v roce 2025 a v roce 2035 ji dokončit. Na setkání s novináři to uvedl místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).

„Dostáváme se do pozice zamindrákované země, která má velice špatnou pověst, co se týče výstavby dopravní infrastruktury,“ řekl poslanec TOP 09 František Laudát. Česko by se podle něj mělo s přípravou vysokorychlostních tratí dostat alespoň na úroveň Británie, kde příprava před zahájením výstavby trvala osm roků.

Podle Kolovratníka je reálné, že by se ročně mohlo postavit 40 až 50 kilometrů, což by Česko zvládlo jak z hlediska peněz, tak i stavebních kapacit. Smyslem dnešního prohlášení má být podle zúčastněných poslanců zavázání vlády a zbylých politických sil, aby na časově náročné přípravě spolupracovaly. Vláda by se pak měla zavázat k plnění konkrétních kroků ve stanovených termínech, což by Sněmovna měla do budoucna kontrolovat.

Poslanci podporují výstavbu nových tratí, a nikoliv modernizaci stávající sítě na rychlosti kolem 250 kilometrů v hodině. Právě rychlost 250 kilometrů za hodinu je nejnižší rychlostí, pro kterou plánuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vyhodnocovat ekonomickou efektivitu projektů rychlostních tratí. Opuštění stávajících konvenčních tratí u dálkové osobní dopravy podle poslanců zlepší dopravní obslužnost regionů. Na klasických tratích tak bude výrazně více prostoru pro nákladní dopravu a příměstskou železnici, kterou nyní rychlíky a další vlaky z tratí vytlačují.

Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) si výstavba zhruba tisícovky kilometrů nových vysokorychlostních tratí vyžádá více než 500 miliard korun. Tratě se navíc budou stavět v době, kdy se nedá počítat s tím, že na ně bude moci ČR využít dotace z Evropské unie.

Kromě Kolovratníka a Laudáta se dnešní tiskové konference účastnili například poslanci Karel Šidlo (KSČM), Marek Černoch (Úsvit) a Jiří Mihola (KDU-ČSL). Podporu jejich prohlášení vyjádřil i bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS), který se ale ranní konference neúčastnil.

První projekty vysokorychlostních tratí jsou nyní teprve ve fázi studií. Nejblíže k výstavbě jsou vysokorychlostní tratě z Prahy do Německa přes Drážďany a z Prahy do Brna a do Břeclavi. I tyto první projekty jsou však zatím ve fázi, kdy stavba přichází v úvahu nejdříve kolem roku 2030.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1