Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

S ČSSD se shodneme ve většině oblastí, tvrdí Brabec. Největší spor mají strany o daně

S ČSSD se shodneme ve většině oblastí, tvrdí Brabec. Největší spor mají strany o daně

Podle vicepremiéra Richarda Brabce (ANO) se ANO a ČSSD programově shodují ve většině oblastí. Ukazují na to dosavadní jednání expertních týmů obou uskupení o nové vládě. Největší rozpory panují v sociální politice a daních. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dnes po jednání expertních týmů uvedla, že ANO odmítá jakékoli zvyšování daní. Sociální demokraté naopak už dříve uvedli, že chtějí prosadit progresivní daně z příjmu fyzických osob nebo zavést sektorové daně.

Podle Brabce vytvořily ANO a ČSSD celkem 16 expertních týmů, do dnešního večera se uskuteční schůzky 13 z nich. "Zatím zprávy, co mi chodí od kolegů, nasvědčují tomu, že jsme schopni ve většině věcí najít shodu," řekl. Očekává, že v příštím týdnu začnou vrcholní představitelé ANO a ČSSD jednat o sporných bodech. Zároveň by v příštím týdnu měla začít i trojstranná jednání o programu mezi ANO, ČSSD a KSČM, aby se zohlednily i představy komunistů, kteří by podle záměru ANO měli ve Sněmovně podporovat menšinový koaliční kabinet zbývajících dvou stran.

Šéf ANO a premiér v demisi Andrej Babiš před odletem na bruselský summit EU novinářům řekl, že jeho kolegové budou do jeho pátečního návratu z Bruselu pokračovat ve vyjednáváních. "Hned v pátek, jak se vrátím, vyhodnotíme celkově vyjednávání s KSČM a ČSSD a ještě v pátek budeme pokračovat v jednáních s ČSSD," řekl Babiš.

Nejvýznamnější rozpor panuje zatím v daních. "Pro nás je nepřekročitelné zvyšování daní, nebudeme souhlasit ani se zaváděním nových daní," řekla Schillerová, která dnes za ANO jednala se sociálními demokraty o financích. Rozhovory o daňové politice podle ní budou pokračovat v pátek.

Brabec vidí i rozdíly v sociální politice, mimo jiné v názoru na oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu nebo u přídavků na děti. Rozkoly se ale podle něj neprohlubují a obě strany se snaží jednat tak, aby našly shodu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1