Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Šabach byl hodný a velkorysý člověk, vzpomíná režisér Pelíšků Hřebejk

Šabach byl hodný a velkorysý člověk, vzpomíná režisér Pelíšků Hřebejk

Za velkorysého a hodného člověka označil režisér Jan Hřebejk spisovatele Petra Šabacha, na základě jehož knih natočil slavné filmy jako Šakalí léta, Pupendo nebo Pelíšky. Vzpomínat na něj bude jako na skvělého kamaráda a hlavně vypravěče. Hřebejk to dnes řekl ČTK. Petr Šabach zemřel v sobotu, bylo mu 66 let.

Hřebejk se s Šabachem poznal v podstatě poté, co napsal svoji první knihu Jak potopit Austráli, která vyšla v roce 1986. „Přečetli jsme si jeho knihu a přátelé jsme se stali v podstatě současně," vzpomíná Hřebejk.

Režisér nemá Šabacha spojeného s natáčením známých filmů, které vznikly podle jeho knih a získaly mnoho ocenění. "Natáčení filmů se skoro neúčastnil," vysvětlil Hřebejk. Občas se podle něj ale podívat přišel, ale byl v pouze v roli spisovatele, stejně jako v minulosti Václav Havel.

Hřebejk bude vždy vzpomínat například na procházky po pražských Dejvicích, na které chodili ještě s dramaturgem a scénáristou společných filmů Petrem Jarchovským a kde jim Šabach vyprávěl. „Skutečně nejvíc si ho vybavuji jako vypravěče. Měl jsem rád jeho humor, který byl stejný, jako lidé znají z jeho knih," doplnil Hřebejk. Zdůraznil, že odešel velmi hodný a velkorysý člověk.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1