Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Savčenková v Praze: „Kvůli záchraně životů budu jednat i se separatisty.“

Savčenková v Praze: „Kvůli záchraně životů budu jednat i se separatisty.“

Pro mezinárodní veřejnost povětšinou hrdinka, která statečně přežila dva roky v ruském vězení. Pro Ukrajince ale postava, jejíž postoje v poslední době budí čím dál víc kontroverzí. Ukrajinské poslankyni Nadije Savčenkové krajani vyčítají jednání s proruskými vzbouřenci a zveřejnění seznamu jmen ukrajinských zajatců. „Putinova zajatkyně“ si ale trvá na svém. „Člověk může mluvit s lidmi, s nimiž válčí, v případě, že je jednání nezbytné pro záchranu lidského života,“ řekla dnes v Praze.

Na setkání s novináři přišla Savčenková v roláku a saku. Strohost se promítá i do způsobu, jakým mluvila: klidně a odhodlaně. Ruska se prý nebojí. Už jí vzalo dva roky života, které strávila ve vězení. A na riziko je zvyklá. Dobrovolně si ho vybrala už tehdy, když před lety složitě vstupovala do armády. „Nikdy nebudu podřizovat to, co dělám, strachu o život,“ říká bývalá operátorka bitevního vrtulníku Mi24. Její nekompromisní postoj během věznění i tvrdé hladovky, kterými si chtěla vymoct propuštění, z ní udělaly v očích mnoha hrdinku. V poslední době ale její obraz kalí zprávy, které přichází z Ukrajiny.

Po propuštění a vstupu do politiky si znepřátelila mnoho ze svých stoupenců i soupeřů. Neumí diskutovat, není týmovým hráčem a je patetická, snáší se na ní kritika. Kvůli konfliktům skončilo i její působení ve straně Vlast bývalé premiérky Julie Tymošenkové. Savčenková si založila vlastní hnutí Runa. Velké podpory se ale zatím nedočkala.

„Se separatisty se klidně sejdu znovu“

Kontroverze vzbuzují především dva její kroky. Tím prvním je setkání s lídrem doněckých separatistů Alexandrem Zacharčenkem. „Pokud to někam povede, klidně se s ním setkám znovu. Nebojím se žádných obvinění, nezrazuji zájmy Ukrajiny. Snažím se dosáhnout konkrétních výsledků,“ prohlásila dnes Savčenková v Praze. Prioritou je podle ní záchrana lidských životů.

„Pravidelně mi volají příbuzní zajatců a prosí mě, jestli bych mohla jejich jména přidat do seznamu. Nikdo mi ještě nevolal, abych jeho jména stáhla.“
Nadija Savčenková, ukrajinská poslankyně

Jenže právě ty ohrožuje podle kritiků svým druhým krokem. Ukrajinská politička totiž zveřejnila seznam desítek ukrajinských zajatců, kteří jsou v zajetí proruských separatistů. Kritizuje to i ukrajinská tajná služba SBU. Savčenková si ale trvá na svém. „Pravidelně mi volají příbuzní zajatců a prosí mě, jestli bych mohla jejich jména přidat do seznamu. Nikdo mi ještě nevolal, abych jeho jména stáhla,“ odmítá obvinění, že svým krokem porušila zákony a navíc vystavila příbuzné možnosti vydírání. „K takovým případům docházelo už dlouho předtím, než jsem jména zveřejnila,“ zopakovala rozhodně před novináři. Detaily o ukrajinských zajatcích podle ní proruští vzbouřenci už dávno znali. „Tyto snahy umožní sledovat, kdo byl osvobozen a kdo zmizel nebo zemřel,“ dodala.

V Česku čeká ukrajinskou političku ještě setkání s poslanci. S prezidentem Milošem Zemanem se nesejde. Vzkázala mu, že by měl lépe analyzovat možné hrozby, aby Česko nedopadlo jako Ukrajina, kterou před třemi lety Rusko překvapilo zabráním Krymu a rozpoutáním konfliktu na východě země.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1