Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Senioři nad 85 let dostanou tisícovku navíc. Nižší důchody porostou rychleji, schválila vláda

Senioři nad 85 let dostanou tisícovku navíc. Nižší důchody porostou rychleji, schválila vláda

Od ledna 2019 by měly stoupnout důchody seniorům nad 85 let o tisíc korun měsíčně. Návrh novely zákona o důchodovém pojištění, kterou dnes schválila vláda v demisi a musí ještě schválit Parlament, přináší také změnu v pevné výměře důchodů, která je pro všechny stejná. Nově by měla odpovídat deseti procentům průměrné mzdy místo nynějších devíti procent.

Podle vyjádření ministryně práce v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) si tak polepší zhruba polovina lidí s nižšími důchody, druhé polovině by se růst penze zpomalil. Všichni důchodci by podle propočtů Němcové mohli dostat 320 korun.

Státní pokladnu vyjde navýšení na zhruba 14,5 miliardy korun. "Celkem 12 miliard máme předpoklad na plošné navýšení o 320 korun měsíčně a 2,5 miliardy korun na výdaj spojený s navýšením o tisíc korun," uvedla Němcová před jednáním kabinetu. O tom, kde peníze ministerstvo získá, podle ní resort jedná s ministerstvem financí. Protože jde o prioritu programového prohlášení, nemá ministryně pochybnosti, že by finance nezískala.

Pokud zákon projde Parlamentem, přesnou částku výměry důchodů na příští rok vláda stanoví v září podle nových pravidel. Zvýšení důchodů o tisíc korun pro seniory nad 85 let návrh zákona přímo stanovuje k 1. lednu 2019. Podle autorů návrhu je třeba starším seniorům přidat více kvůli jejich vyšším výdajům na péči a léky. Důvodem je ale i to, že starší senioři mají nižší penze než ti mladší. Před 30 lety nastupovali na odpočinek s nižší částkou. I když se jim později přepočítala, stále je výrazně menší, než mají mladší důchodci.

Důchody se zvyšují vždy v lednu, a to o součet poloviny růstu reálných mezd a růstu cen. Současně pevná část penze, která je pro všechny stejná, musí odpovídat devíti procentům průměrné mzdy. Podle novely by to mělo být nově deset procent. To však neznamená, že se penze zvednou o procento, jen se přeskupí jejích složení. Pravidla pro přidávání zůstanou stejná, zvětší se podíl přidávání do pevné části a zmenší se podíl na růst procentní výměry, v níž se odráží výše odvodů z výdělků a odpracované roky. Navrhované opatření sníží zásluhovost a zmenší poměr mezi nejvyššími a nejnižšími důchody.

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR ve své nedávné analýze napsal, že návrh povede k nivelizaci důchodů. Podle dřívějších studií institutu je český důchodový systém ale už nyní velmi solidární a silně přerozděluje. Na malou zásluhovost penzí v Česku poukazoval už dřív i Ústavní soud.

Pokud by opatření už platilo, podle propočtů ČTK by penze rostla ve srovnání s nynějším modelem letos pomaleji lidem, kteří pobírají víc než 11.200 korun. Loni v září to byly asi tři pětiny seniorů a seniorek. Podle důchodové ročenky v roce 2016 měla polovina starobních penzistek a penzistů více než 11.344 korun a jen desetina lidí dosáhla na důchod přes 14.501 korun.

Nová opatření mají pomoci lidem s malými penzemi. Přilepšit by si mohli ti, kteří jsou v důchodu dlouho. Lépe by na tom mohly být ženy a měli by si pomoci i lidé, kteří šli do penze předčasně či kteří málo vydělávali. Naopak většina těch, kteří nastoupili na odpočinek v poslední době, si pohorší.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1