Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Šest mrtvých po tragickém mrazivém víkendu. Na Šumavě bylo 34 stupňů pod nulou, kdy se oteplí?

Šest mrtvých po tragickém mrazivém víkendu. Na Šumavě bylo 34 stupňů pod nulou, kdy se oteplí?

Do České republiky přišel o víkendu silný mráz. Nechladnější byla noc na sobotu, kdy teploty na některých místech klesly i pod minus 30 stupňů Celsia. Vůbec nejnižší teplotu meteorologové o víkendu naměřili na šumavské Rokytské slati, kde bylo v sobotu ráno minus 34,6 stupně. Chladné počasí si v Česku od pátku zřejmě vyžádalo životy šesti lidí. Podle předpovědi mrazy nepoleví ani v následujících dnech.

Dnešní ráno bylo v důsledku velké oblačnosti o poznání méně mrazivé než sobotní. Teploty se pohybovaly nejčastěji v rozmezí od minus šesti do minus 11 stupňů, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Chladněji, mezi 12 až 18 stupni pod nulou, bylo v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji. Nejnižší teplotu dnes zaregistrovala stanice Hošťálková ve Zlínském kraji, kde teploměr klesl na minus 24,7 stupně.

Mrznout podle meteorologů ještě bude. Teploty na Moravě, ve Slezsku a místy i ve východních Čechách v noci na pondělí klesnou pod minus 12 stupňů, na severovýchodě místy i pod minus 18 stupňů Celsia. Velmi mrazivá bude především na východě také noc na úterý. A v noci na středu silné mrazy potrápí většinu republiky s výjimkou západních Čech, uvedli meteorologové.

Velmi chladné počasí posledních dnů je rizikem především pro lidi bez domova. Posádky pražské záchranné služby vyjížděly od pátku do dnešního odpoledne k 11 případům podchlazených lidí. Následky podchlazení se pravděpodobně staly osudné čtyřem z nich, řekl ČTK mluvčí pražské záchranné služby Dominik Horn. Poslední úmrtí bezdomovce řešili záchranáři v metropoli dnes dopoledne v Kyjích.

Kromě Prahy si mráz od pátku vyžádal po jednom lidském životu i v Brně a Karviné. Při současné vlně mrazů tak v celé zemi umrzlo zřejmě šest lidí.

Komu mráz naopak nevadil, byli lyžaři. Tisíce jich o víkendu vyrazilo do horských středisek. Díky bohaté nadílce přírodního sněhu si na své přišli příznivci sjezdové lyžování i běžkaři. Provozovatelé skiareálů často hodnotili víkendové podmínky jako ideální. Někteří vlekaři ve Zlínském kraji si ale stěžovali, že jim silný mráz část klientů odradil.

Mrazy dnes už čtvrtým dnem svíraly Evropu, Rusko a Turecko. Špatně sjízdné vozovky a nízké teploty měly podle dostupných informací na svědomí mrtvé a desítky zraněných. V Polsku zahynulo v důsledku zimy od listopadu už více než 55 lidí, uvedla agentura DPA.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1