Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Situace na tocích se uklidnila, odpoledne se čekají další bouřky

Situace na tocích se uklidnila, odpoledne se čekají další bouřky

Situace na vodních tocích v okolí Brd se po čtvrtečních bouřkách s přívalovými dešti dnes dopoledne uklidnila, na několika místech Středočeského a Plzeňského kraje ještě platí první povodňový stupeň. Ráno se ale zvedla hladiny říčky Smutná na Táborsku, kde byl vyhlášen druhý povodňový stupeň. Na jihu Čech se mohou řeky rozvodnit ještě po dalších silných bouřkách, které se čekají dnes odpoledne a večer. Problémy v dopravě způsobily prudké deště také na Chebsku či Domažlicku.

V nejpostiženějších obcích - Zaječově na Berounsku a Obecnici a Trhových Dušníkách na Příbramsku - dnes uklízeli a sčítali napáchané škody, které dosáhnou desítek milionů korun.

V Zaječově byli večer obyvatelé bydlící u Jalového potoka připraveni na evakuaci, ale nakonec nebyla nutná. V obci byly rozvodněné dva potoky. Voda v obci zničila chodníky a dešťovou kanalizaci, škody dosáhnou až několika milionů korun. Blesková povodeň v Obecnici způsobila podle prvotních odhadů škody asi za deset milionů korun. Voda podemlela dva mosty, jeden obecní a jeden krajský. Obecní most bude muset být zdemolován. V obci je také problém s pitnou vodou, lidé pro ni musí chodit k cisternám.

V Berouně dosáhla Litavka druhého stupně povodňové aktivity ve 2:10, povodňová komise města proto vyhlásila stav pohotovosti. Během noci byla řeka nejvýše na 226 centimetrech, průtok byl 127 krychlových za vteřinu. K ránu začala Litavka ve městě klesat, v 9:30 klesla pod dva metry a dopoledne tam platil první povodňový stupeň.

Jihočeská Smutná dosáhla dnes dopoledne v Ratajích na Táborsku druhého povodňového stupně. Výška hladiny tam po čtvrteční bouřce za posledních 30 hodin stoupla o více než 150 centimetrů. Jihočeským krajem se přehnalo pásmo bouřek a silných srážek. Hasiči kvůli tomu v regionu vyjížděli přibližně k 50 událostem. Šlo převážně o čerpání vody nebo odstraňování popadaných stromů. "Nejvíce událostí bylo na Českobudějovicku, kde jsme jich evidovali přibližně tři desítky," řekla ČTK mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů.

Po silných bouřkách byly v Karlovarském kraji uzavřeny některé zaplavené silnice na Chebsku. Voda už na některých místech opadala, silničáři ale odklízeli nánosy bahna. Dodávky elektřiny se podařilo na většině míst obnovit, bez proudu byla podle hasičů dosud některá místa na Chebsku.

Kvůli silnému dešti v Plzeňském kraji stále nejezdí vlaky mezi Stodem a Holýšovem na Domažlicku na trati do Německa. Ve čtvrtek se tam doprava zastavila kvůli podmáčeným kolejím, provoz by měl být obnoven dnes, řekla ČTK mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Kateřina Šubová. Náhradní dopravu zajišťují autobusy. Po vydatných srážkách jsou v kraji na třech místech první povodňové stupně na Rokycansku na řece Klabavě a na Holoubkovském potoce. Oba vodní toky reagují na množství vody, které spadlo v Brdech.

Na Šumavě a v jižních Čechách se odpoledne a večer mohou ojediněle objevit další silné bouřky s kroupami a přívalovým deštěm, při kterých může spadnout až 30 milimetrů srážek. Vzhledem k předchozímu dešti se mohou rozvodnit menší toky, varovali meteorologové. Výstraha před nízkým nebezpečím bouřek platí od dnešního poledne do 21:00 pro Plzeňský a Jihočeský kraj a jihozápad Středočeského kraje. Později večer budou bouřky ustávat. Přívalový déšť může ve zmíněných regionech ojediněle zatopit níže položená místa nebo sklepy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1