Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sjezd ČSSD: nové vedení rozhodne o budoucnosti ČSSD i vyhlídkách české politiky

Sjezd ČSSD: nové vedení rozhodne o budoucnosti ČSSD i vyhlídkách české politiky

Dnes v 10:00 začne v Hradci Králové čtyřicátý sjezd ČSSD. Vzejde z něj nejen nové vedení, které bude rozhodovat o tom, zda se sociální demokraté budou podílet na vládě s Andrejem Babišem, anebo se rozhodnou pro setrvání v opozici. I proto bude výstupy sjezdu sledovat nejen předseda hnutí ANO, ale také široká veřejnost. O post předsedy se uchází celkem osm politiků, mezi favority pozorovatelé řadí především Jana Hamáčka a Milana Chovance. Otázkou je, zda se delegátům podaří zvolit také zbytek předsednictva, sjezd je totiž pouze jednodenní. Pozornost bude poutat nepochybně také vystoupení prezidenta Miloše Zemana.

„Od sjezdu očekávám zejména řádné vedení, které dostane mandát k tomu, aby se strana mohla začít konsolidovat. Bohužel mi před sjezdem chyběla větší a hlubší diskuse v čase. Otázka je, zda vedení bude opravdu dělat politiku jinak, než tomu bylo doposud. Ale stabilní vedení je naprostý základ,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ politolog Pavel Šaradín. Také on přitom pochybuje, zda můžou delegáti sjezdu vše podstatné zvládnout během jednoho dne. „Nicméně se čeká, zda strana bude součástí vládní koalice, či nikoliv. Sjezd tedy může rozhodnout o naprosto klíčových věcech,“ upozorňuje politolog.

Delegáti musí mít na paměti nejen budoucí vládu, ale také kurs strany pod novým vedením. Vždyť na podzim utrpěli ve sněmovních volbách drtivý debakl. „Co se týče perspektiv ČSSD, pak je otázka nového předsedy a kurzu, k němuž se přihlásí, zcela klíčová pro budoucí přežití strany,“ nepochybuje politolog Ladislav Cabada. V této souvislosti naráží na fakt, že to není pouze česká sociální demokracie, která v Evropě zažívá těžkou krizi. „Skoro bych řekl, že je tomu právě naopak, a proto vedle nalezení přijatelné tváře do čela strany a mediálního obrazu, který kolem ní bude strana schopna vytvořit, je zásadní nalezení programových priorit, jimiž bude možné znovu oslovit poztrácené či dorůstající voliče,“ říká Cabada.

„Potenciálně levicový dorost nyní oslovují spíše Piráti či jiné subjekty a velká část původních voličů zjevně zamířila buď k vítězi podzimních voleb, tedy k hnutí ANO, anebo k subjektům koketujícím s radikalismem či dokonce extremismem,“ pokračuje v rozhovoru pro INFO.CZ politolog. Pokud jde o jednotlivé kandidáty na předsedu, upozorňuje, že zpravidla uvažují spíše s ohledem na to, jak přitáhnout bývalé voliče, tedy ohlížejí se do minulosti. Případně podle Cabady hledají nějaké krátkodobé pragmatické či populistikcé řešení. „Tím může být například přimknutí k prezidentu Zemanovi, jež by nahradilo absenci srozumitelného programu a případně i charismatického lídra,“ vysvětluje Cabada.

Šaradín pak v souvislosti s vystoupením prezidenta očekává, že bude na sociální demokraty apelovat, aby podpořili vládu Andreje Babiše a pomohli tak stabilizovat současnou politickou situaci. „V tomto směru čekám i konkrétní příslib, že prezident bude napříště s ČSSD zacházet slušně a bude ji respektovat. V této věci bude chtít být aktivní,“ přepokládá Šaradín. Upozorňuje přitom, že by účast ve vládě mohla být pro stranu riskantní, dokonce neváhá hovořit o jejím politickém zničení. „Vládní angažmá musí být pro ČSSD velmi výhodné, jinak nemá smysl. Situace je však odlišná, dnes může být osm opozičních stran, v minulém období byla situace přehlednější,“ vysvětluje.

Pozoruhodné v této souvislosti je, že ani jeden z kandidátů na předsedu nepreferuje jednoznačný odchod do opozice. Každý – byť s jiným důrazem – připouští účast na vládní většině. V zákulisí lze dokonce zaslechnout jistou rezignaci, pokud jde o budoucnost strany a jakési pragmatické přimknutí k vládě, neboť to jde se stranou tak či onak z kopce a není jisté, zda se ještě v příštích volbách dostane do sněmovny. „Myslím, že k této strategii hodně tenduje program Jiřího Zimoly a v jistém ohledu - byť s opatrnější rétorikou - i Jana Hamáčka. Naopak Chovanec zjevně sází na to, že ČSSD by se vně vlády měla radikalizovat, tedy změnit v národně-sociální či dokonce národně-šovinistickou stranu, jež by uměla získat současné voliče KSČM či SPD,“ uvažuje Cabada.

Ani jednu cestu přitom neoznačuje za dobrou, neboť zcela opomíjí cestu do politického středu. „Cestu k české maloměstské střední třídě, tedy liberálně-sociálnímu voliči. Ten tak nyní jako hlavní alternativu vidí hnutí ANO, případně Piráty. Pokud zvážíme, že tyto subjekty generují podporu téměř poloviny voličů z říjnových voleb, vidíme zde obrovský potenciál, který ČSSD i nadále nebude využívat,“ upozorňuje Cabada. Jeho kolega Pavel Šaradín pak hovoří o tom, že mezi kandidáty na předsedu nevidí nikoho, kdo by byl zároveň konsensuální, měl vizi a byl ve straně všeobecně akceptovaný. „To, že je někdo více přijatelný než jiný, není základem úspěchu,“ dodává.

„Ať už ČSSD nakonec do vlády Andreje Babiše vstoupí, či ji podpoří zvenčí, anebo se k ní stane opozicí, stěží při jejím parlamentním potenciálu, a to i s ohledem na politickou historii jejích profilových tváří, můžeme očekávat, že by se v příštích letech stala významnou politickou silou,“ doplňuje Šaradína Cabada. Ve vládě totiž podle něj bude minoritní silou, avšak ani v opozici, soudí politolog, nebude tak viditelná jako některé dlouhodobě jasněji profilované opoziční strany. „Paradoxně by tak nakonec jako silná opozice mohla působit zejména tehdy, pokud by se opozičníkem vůči Babišově vládě stal i prezident, k němuž by se ČSSD přimkla,“ uzavírá Cabada rozhovor pro INFO.CZ.

Na závěr připomeňme, že na předsedu ČSSD kandidují kromě Hamáčka a Chovance také Miroslav Krejčík, Antonín Staněk, Jiří Zimola a Romana Žatecká. Kromě nich jsou kandidáty na předsedu - avšak bez nominace z okresní či krajské konference – také Jan Jukl a Jiří Sokol. Pokud jde o prvního místopředsedu strany, v tuto chvíli se o post uchází Jan Hamáček, Tomáš Hanzela Roman Onderka. Do funkce řadových místopředsedů či místopředsedkyň je navrženo téměř třicet politiků a političek ČSSD, mimo jiné například Jaroslav Foldyna, Tomáš Hanzel, Radim Hejduk, Milan Chovanec, Jan Chvojka, Svatopluk Němeček, Martin Netolický, Roman Onderka nebo Olga Sehnalová, Jana Vajdíková a Jiří Zimola.

Mimořádný sjezd vedení strany svolalo po katastrofálních podzimních volbách, ve kterých strana získala pouze o něco více než sedm procent hlasů, což pro ni znamenalo pouhých patnáct mandátů v Poslanecké sněmovně. Jde o nejhorší volební výsledek strany od voleb v roce 1992. Dlouho jeden z dominantních pólů české politiky tak na sjezdu musí najít způsob, jak opět oslovit širší vrstvy obyvatel.

DĚNÍ ZE SJEZDU BUDEME ZÍTRA SLEDOVAT ON-LINE, PŘÍMO NA MÍSTĚ BUDE NÁŠ ZPRAVODAJ.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1