Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sjezd ČSSD: výsledek je otevřený, zákulisní dohody nejsou tak pevné, říká hejtman Netolický

Sjezd ČSSD: výsledek je otevřený, zákulisní dohody nejsou tak pevné, říká hejtman Netolický

Jednou ze základních charakteristik letošního sjezdu je ta, že je oproti dřívějšku jeho výsledek podstatně otevřenější. Potvrdil nám to hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „Zákulisní dohody skutečně nejsou organizovány tak, jako na minulých sjezdech, byť i letos byla celá řada emisarů vyslána do různých krajů,“ dodal. Dle svých slov je zároveň přesvědčený, že neexistuje absolutní jednota, ani pokud jde o delegáty z jednotlivých krajů. dodal. Dle svých slov je zároveň přesvědčený, že neexistuje absolutní jednota, ani pokud jde o delegáty z jednotlivých krajů. „Myslím si, že je to v pořádku. Přirozenost a jistá nepředvídatelnost sjezdu je v tuto chvíli jeho předností.“

 Jak byste okomentoval projev prezidenta Miloše Zemana?

Viděl jsem v něm dvě sdělení. Tím prvním je, že si nejsem úplně jistý, zda pan prezident má dělat vyslance Andreje Babiše a vysílat signály hnutí ANO. Myslím, že by mu to ani příslušet nemělo. Pokud již tedy není členem hnutí. To by pak bylo jinak. Druhé sdělení pak souvisí s tím, že Miloš Zeman zavzpomínal na své předsedování v ČSSD v letech 1993 až 2001. Paradoxně si ale v jedné podstatné věci protiřečil: sociální demokracie byla v té době až do roku 1998 v opozici a dostala z šestnácti mandátů, které měla ve sněmovně až na čísla, o kterých hovořil, tedy šestadvacet a třiatřicet procent.

Mluvit tudíž o tom, že se v opozičních lavicích staneme marginální stranou, neodpovídá zkušenosti. Je to o osobnostech a jejich důvěryhodnosti, které mohou sociální demokracii zase povznést a o tom to tady dneska je především. Touha po změně směru je tady jednoznačně cítit a všichni nejspíš zaznamenali, že nejbouřlivější potlesk zaznamenal projev Roberta Fica, který právě jednoznačně řekl, že pokud se Smer octne v nějakých politických problémech, bude muset změnit vedení strany. A to z gruntu.

Pokud jde tedy o nové vedení strany, chápu to dobře, že byste preferoval, aby v něm nebyl nikdo z toho stávajícího?  

Já si myslím, že by tam neměl sedět nikdo, kdo byl v tom tzv. triumvirátu. Z hlediska výsledku dopadl stejně jako ve starém Římě, ale nesmí dopadnout tak, že jeden z těch tří bude jmenován císařem a ostatní padnou. Všechno ostatní je přijatelné řešení.

Z vaší předchozí odpovědi ale mimo jiné vyplývá, že byste preferoval odchod ČSSD do opozice. To ale ani jeden z relevantních kandidátů, snad až právě na Milana Chovance, nenavrhuje…

To jsem neřekl. Jednat se má vždycky a od toho jsme politici, abychom hledali kompromisy a řešení. Sociální demokracie nebyla nikdy postavena do nějakého extrému, vždycky byla spíše státotvorná. Je to kompromisní stran, ostatně nejednou na to ve své historii doplatila. Avšak to, co řekl Miloš Zeman, prostě není politologický správné. Dnes jste ve vládě, zítra v opozici. Jde u úplně standardní praxi v demokratické politice. Nesouhlasím zkrátka s tím, že pokud budeme v opozici, tak budeme marginální. A sjezd by něčemu takovému neměl podlehnout.

V kuloárech zaznívá, že oproti minulým sjezdům nejsou dohody o vzájemných podporách tak jednoznačné. Souhlasil byste s tvrzením, že dneska bude sjezd o poznání živelnější než v minulosti?

Neřekl bych živelnější, ale otevřenější. Zákulisní dohody skutečně nejsou organizovány tak, jako na minulých sjezdech, byť i letos byla celá řada emisarů vyslána do různých krajů. Jsem ale přesvědčený, že neexistuje absolutní jednota, ani pokud jde o delegáty z jednotlivých krajů. Myslím si, že je to v pořádku, protože volba vedení strany je tajná. Přirozenost a jistá nepředvídatelnost sjezdu je v tuto chvíli jeho předností.

K tomu, aby ČSSD opět získala důvěru voličů, potřebuje kromě kvalitních lídrů a kvalitního vedení také kvalitní program. Na čem by v tomto ohledu měla strana zapracovat? Co by měla změnit nebo inovovat? Na co by měla klást případně důraz?

Už po volbách jsem říkal, že levicový volič existuje, akorát se na chvíli přestěhoval nebo začal volit někoho jiného. Paradoxně je to hnutí ANO, které bych označil za populisticko-levicové hnutí vedené pravicovými lidmi. Právě tato jeho ideová neukotvenost byla předpokladem toho, že zatímco v roce 2013 ANO volili bývalí voliči pravice, tak loni to byli voliči ČSSD a KSČM. A pokud Andrej Babiš hovoří o tradičních stranách pouze negativně, tak je třeba říct, že pak už zbývají jen strany populistické. ČSSD programová témata předkládá, musí tak ale začít činit srozumitelněji a dostatečně nahlas.

A která témata to jsou? Exekuce? Dostupné bydlení?

Přesně tak. Jde o naše klasická témata. Ještě bych k tomu přidal téma venkova, protože rozdíly v dostupnosti služeb ve městech a na venkově jsou enormní. Ostatně sílu a potenciál má sociální demokracie dneska na krajích. Ostatně je součástí tuším deseti nebo jedenácti koalic a má pět hejtmanů. Vedle toho je poměrně silná i v komunální politice a letos nás čekají komunální volby. I proto by se na problémy venkova měla zaměřit 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1