Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Skandál při inauguraci. Poslanci vysvětlují, proč nehodlali dál poslouchat Zemanovo účtování

Skandál při inauguraci. Poslanci vysvětlují, proč nehodlali dál poslouchat Zemanovo účtování

Část politiků přímo během inauguračního projevu prezidenta Miloše Zemana na protest opustila Vladislavský sál. Zeman využil slavnostní okamžik k účtování s odpůrci a kritice. Jako první opustila sál bývalá předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová z ODS, následovali poslanci TOP 09 a další hosté. Jedná se o gesto, které v dějinách České republiky nemá obdoby.

Zeman při bilancování uplynulých let útočil na Zdeňka Bakalu a novináře. Zopakoval například nepodložené a zavádějící spojení České televize a TOP 09. Poté začali politici opouštět sál. 

Odešla předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) a špičky TOP 09 Jiří Pospíšil, Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg. Sál opustili také například místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka a senátor Václav Chaloupek z klubu Starostů.

„Je smutné, že Miloš Zeman si ani při slavnostním státním aktu v staroslavném Vladislavském sále nedokáže odpustit útoky na ty, kteří mají jiné názory. Čekal bych v tomto okamžiku státnický projev, a nikoli útoky na média a novináře,“ napsal na twitteru Pospíšil. České televizi poté řekl, že ho projev prezidenta jako občana České republiky urazil a naštval.

„Za zvlášť vážné pokládám útoky na nezávislá média. To byl důvod odchodu. Pokud prezident znevažuje nezávislost veřejnoprávních médií. Útočí na média jen proto, že je někdo vlastní v případě pana Bakaly, tak to vidím jako ohrožení svobody slova v ČR. U toho my nebudeme asistovat,“ řekl Pospíšil pro INFO.CZ. „Svobodná společnost stojí na svobodě slova. To pan Zeman dnes popírá. Důvod odchodu je tedy oprávněný,“ dodal.

Zákonodárci TOP 09 na inauguraci chystali tichý protest s odznaky „Václav Havel“ na oděvech. Odchod ze sálu byl podle Pospíšila spontánní reakcí na Zemanova slova.

Podle Markéty Adamové Pekarové z TOP 09 byla Zemanova slova natolik hanebná, že je nemohla poslouchat. „Prezident svobodného demokratického státu by měl jednoznačně bránit nezávislost médií a svobodu slovu, a ne je v inauguračním projevu špinit,“ řekla INFO.CZ.

„Vůbec to, že věnoval ve svém projevu prostor panu Bakalovi, dokazuje, že tím chtěl pomoci premiéru v demisi Babišovi, který na tohoto podnikatele také často útočí. Myslím, že těch věcí tam bude více,“ uvedla Pekarová. Redakci řekla, že se o odchodu bavila s kolegyní Helenou Langšádlovou. „Když to udělala paní Němcová, tak jsem neváhala ani vteřinu.“

Miroslav Kalousek z TOP 09 na twitteru uvedl, že s úctou absolvoval ceremoniál složení ústavního slibu. „Následoval žlučovitý útok pomstychtivého starce na všechny, novináře, kteří vůči němu nejsou servilní. Tohle fakt nemusím poslouchat na Hradě,“ napsal.

„Svobodná společnost stojí na svobodě slova. To pan Zeman dnes popírá. Důvod odchodu je tedy oprávněný.“
Jiří Pospíšil, předseda TOP 09

Šéf lidovců Pavel Bělobrádek řekl, že mu v projevu Zemana chyběla velkorysost a je zklamaný. Rozhodl se prý vyslechnout si proslov až „do trpkého konce“ Zklamaný je i z projevu předsedy sněmovny Radka Vondráčka z hnutí ANO, který odchod poslanců nepřímo kritizoval.

Lidovec Marian Jurečka konstatoval, že odcházel velmi nerad s ohledem na slavnostní význam okamžiku. „Když pan prezident takovýmto způsobem zaútočil na svobodu slova a veřejnoprávní média a v tom duchu pokračoval, tak jsem se nakonec také rozhodl opustit sál, abych takové vyjádření nelegitimizoval,“ vysvětlil pro INFO.CZ.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Fiala po odchodu ze sálu řekl pro Českou televizi, že projev zemana podle něj nebyl důstojný. Prezident podle něj vyjmenoval věci, které prezidenti standardně dělají, ale přehlížel všechny problémy, které jsou s jeho prvním funkčním obdobím spojeny, mimo jiné podle fialy šlo o znejisťování zahraniční politiky země. Fiala sál neopustil, řekl, že u něj převážila úcta a fakt, že na místě figuroval i jako člen vedení sněmovny.

Jan Farský z hnutí STAN ČT řekl, že doufal v náznak státnickosti. „Ale můj potlesk si Miloš Zeman nezasloužil. Šel jsem do Vladislavského sálu z úcty k nejvyššímu představiteli státu, doufal jsem, že ho Miloš Zeman naplní státností, ale nestalo se tak. Dnešek potvrdil to, že příští zásadní souboj bude o nezávislost médií a o to, aby v ČR  někdo mohl informovat,“ uvedl.

Zeman na Hradě odpoledne složil slavnostní slib a vstoupil tak to druhého funkčního období. V následujícím projevu se kromě médií vyjadřoval ke Zdeňku Bakalovi nebo tomu, nakolik by měl prezident vstupovat do politiky. Připomněl své cesty do krajů a podnikatelské mise.

Zeman z valné části jen shrnoval uplynulé roky ve funkci, aniž by se vyjádřil k mnoha kontroverzím, které jeho působení na Hradě provázejí. Směrem k dalším letům zmínil přímou volbu politiků nebo nutnost vyšší angažovanosti občanů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1