Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Škody po pátečních deštích v Brtnici půjdou do statisíců. Voda vytopila asi dvacet domů

Škody po pátečních deštích v Brtnici půjdou do statisíců. Voda vytopila asi dvacet domů

V Brtnici na Jihlavsku, kde v pátek voda po přívalových deštích vytopila asi 20 domů, budou škody ve statisících korun. Město dostává nabídky pomoci, jak technické, tak finanční. Likvidátoři, kteří sečtou škody, přijedou v pondělí. ČTK to dnes řekl místostarosta Pavel Rubeš (MYHA Brtnice).

Hladina rybníka v Brtnici klesla, hasiči v pátek evakuovali 12 lidí, do odklízení se zapojilo přes 100 lidí. Největší škody budou v místní části Jestřebí. Hasiči na Vysočině měli v pátek na 30 zásahů, vodu čerpali i v Jihlavě, Třebíči, Jemnici, Polné či Havlíčkově Brodě. Vyplývá to z informací starostky Brtnice Miroslavy Švaříčkové (ODS), operačního důstojníka krajských hasičů a brtnického hasiče Jiřího Šebka.

Škody jsou v Brtnici z 95 procent na soukromých domech, dále na krajských silnicích. „Lidé se rozhodují, jestli ta věc bude k použití, nebo ji vyhodí. Obcházíme vesnice a řešíme pomoc, kterou nám nabízí různí soukromníci a hasičské sbory, kde je to nejvíc potřeba. V pondělí přijedou likvidátoři a začne odhad a monitorování škod,“ řekl Rubeš.

V Brtnici nyní neprší, přes den byly přeháňky. Nejvíc postižené je Jestřebí. Petr Kousal, který zpracovává kožešiny, má zničenou provozovnu. „Vytopilo mu ji to... Dostáváme nabídky na vysoušeče, čerpadla, na tlakové čističe, nabídky hasičských sborů, že přijedou a udělaly by nejtěžší práci s technikou. I nabídky peněžní, kdy jedna obec, která má 130 lidí, posílá 30 000 korun... rozhodli během pár hodin, posílají na Jestřebí,“ řekl s dojetím Rubeš.

Lidé v Brtnici a částech Jestřebí a Příseka odklízeli do půlnoci, znovu začali dnes kolem 7:00. „V Brtnici je to pět domů, které byly postižené vodou,“ řekl Šebek. V části Příseka jde podle starostky o čtyři domy včetně hasičárny, v Jestřebí o deset domů, kam se dostaly voda a bahno. Evakuováni byli lidé z domů pod hrází Zámeckého rybníka v Brtnici.

Město pomůže místním částem zajistit kontejnery i techniku. Lidem z postižených domů nabídlo azyl, ubytovali se však u příbuzných. Prostory k přespání nabízel i farář. „Někteří z majitelů by tam (doma) nejraději zůstali hned včera, my jsme jim to nechtěli s hasiči dovolit z důvodu bezpečnosti. Mají půdní prostory, tak budou chtít být doma. První patra jsou obyvatelná, záleží, jak to bude rychle vysychat,“ řekla Švaříčková.

V části Příseka jsou zatopené hlavně sklepy. Lidé, kteří bydlí pod silnicí, z nich odčerpávají vodu. Podle odhadů starostky spadlo v pátek od 50 do 70 litrů vody na metr čtvereční. Zatopený byl i bytový dům. „Největší škoda bude na majetku soukromých osob, hodně vymletá a rozbitá je místní silnice v Jestřebí,“ řekla starostka.

Brtnicí protéká stejnojmenná řeka. Se všemi místními částmi má město přibližně 3700 obyvatel. V Brtnici a okolí zasahovali profesionální a dobrovolní hasiči, nikdo se nezranil.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1