Články odjinud

Školní předměty: Jsou přežitek, nebo nutnost? Česko by se mělo inspirovat Finskem, míní Kartous

Školní předměty: Jsou přežitek, nebo nutnost? Česko by se mělo inspirovat Finskem, míní Kartous

Jaký student nebo žák ještě nikdy nesnil o tom, že by se ve škole zrušily předměty a on by tak už nikdy nemusel přijít na klasickou hodinu fyziky nebo matematiky? Pro mnohé to zní jako sen. Jenže ve Finsku se to v budoucnu nejspíš stane realitou a předměty v klasické formě, jak je známe, vymizí. A jak to bude v Česku? Dočkají se i čeští studenti zásadní reformy, která vymýtí předměty ze školního rozvrhu?

Finsko je země, která má dlouhodobě jeden z nejkvalitnějších vzdělávacích systémů na světě. Řadí se tak ke světové špičce, od které by se jiné země mohly učit. Minulý rok Finsko schválilo reformu, která má vejít v platnost v roce 2020 a má být mimo jiné postavena na zrušení předmětů v klasické podobě na středních školách. Studenti by se měli vzdělávat formou tematické výuky – zkoumali by události komplexně, např. druhou světovou válku by probírali nejen z historického hlediska, ale i z pohledu matematiky, zeměpisu a podobně. Více by také o tématech diskutovali, pracovali ve skupinách, prohlubovali by své dovednosti a učili se kritickému myšlení. Zároveň by se mohli soustředit na obory, ve kterých by se později uplatnili v reálném životě. 

„Stále mnoho škol učí studenty staromódním způsobem, který byl užitečný na počátku 20. století. Musíme si uvědomit, že v současnosti už máme jiné potřeby a požadavky. Potřebujeme něco pro 21. století,“ vysvětlila popud ke změně pro portál The Independent Marjo Kyllönenová, vedoucí odboru školství v Helsinkách.

Reforma, která nastane v roce 2020, by tak měla navázat na reformu z roku 2016, která již ve Finsku platí. Studenti se již nyní vzdělávají více kolektivně, mohou si volit témata, která jsou pro ně relevantní, ovšem mají i klasické předměty. Využívají také technologie a zdroje mimo školu – navštěvují odborníky či muzea, což je klíčovou součástí výuky.

Podle Petra Pavlíka z Ministerstva školství však k úplnému zrušení předmětů ve Finsku při další reformě nedojde. „Reforma ve Finsku vznikla změnou filosofie předmětů. Neznamená to ale, že by se předměty zrušily úplně. Předměty ve školách normálně zůstávají a zůstávat budou,“ řekl Pavlík pro INFO.CZ, který s lidmi z finského školství komunikuje. „Ve Finsku v současnosti mají tzv. projektové týdny zaměřené na tematickou výuku a posílení dovedností studentů. To je ale třeba jeden týden v roce, jinak studenti mají běžný rozvrh s klasickými předměty,“ doplnil Pavlík s tím, že i v českých školách existují tyto projektové týdny. Jinak je podle něj aplikovatelnost finského systému na český systém ve vzdálené budoucnosti.

Pražské elity kážou ze zlatého nočníku. Nedivte se, že lidi mají radši Zemana, říká Kartous

Je možné, že se i v Česku časem dočkáme postupného upozadění klasických předmětů, nebo dokonce jejich zrušení? „Již současné RVP nehovoří o ‚předmětech', ale pro gymnázia zavádí vzdělávací oblasti a pro střední odborné školy pak zavádí vedle vzdělávacích oblastí rovněž obsahové okruhy. Ve středním odborném vzdělávání se jedná např. konkrétně o následující vzdělávací oblasti a okruhy: jazykové vzdělávání, společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání, estetické vzdělávání, vzdělávání pro zdraví, vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích, odborné vzdělávání (odborné obsahové okruhy),“ sdělilo pro INFO.CZ Ministerstvo školství.

Inspiraci ve Finsku jednoznačně vidí odborník na vzdělání Bohumil Kartous ze společnosti EDUin. „Ve finském vzdělávacím systému je spousta věcí, kterými bychom se měli inspirovat. Finové jsou schopni koncepci naplňovat dlouhodobě. Všechny kroky, které uskutečňují, jsou založeny na nějaké okamžité objednávce, což u nás v Česku chybí. Od roku 2016 začali postupovat jiným způsobem a soustředí se na projektové vzdělávání na středních školách,“ uvedl pro INFO.CZ Kartous s tím, že důležitou věcí ve finském systému je struktura řízení vzdělávání. „Finové mají oddělenou právě politickou část. Ministerstvo jim zajišťuje legislativu pro vzdělávání, je to exekutivní rameno, které udržuje kontinuitu, i když se třeba změní vláda nebo ministr. To je velmi praktický prvek a není jen ve Finsku, ale třeba i ve Švédsku,“ doplnil Kartous.

Kartous zároveň uvedl, že tematické vyučování a kolektivní práce jsou určitě prospěšnější než výuka normálních předmětů a Finsko by tedy mělo být pro Česko příkladem. Upozorňuje však na to, že je důležité, v jaké míře jsou takovou výuku schopni zvládnout učitelé. „Pokud tematickou výuku učitelé zvládnou, je to prospěšné. Pokud se ale udělá jen nějaká formální změna a učitelé nebudou schopni ji dodržet, může to způsobit opačný efekt. To samozřejmě souvisí i s motivací učitelů, která je zde potřebná, třeba z hlediska zvyšování platů,“ doplnil Kartous.

Školy v Česku mají do jisté míry volnou ruku, a tak mohou výuku přizpůsobit vlastním požadavkům. Každá škola si v souladu s RVP zpracovává vlastní školní vzdělávací program (ŠVP). Jak zmiňuje Ministerstvo školství, obsah vzdělávání může být ve školním vzdělávacím programu uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva (například modulů). Metody výuky, včetně alternativních metod, kterými jsou na jednotlivých školách konkrétní cíle stanovené RVP použity, jsou plně v kompetenci ředitele školy a jsou kodifikovány až v ŠVP.

MŠMT v současnosti řeší změny financování mateřských, základních a středních škol, jejichž zřizovatelem jsou kraje, obce a svazky obcí. Změna financování by měla být účinná od 1. ledna 2019. Česká republika také dokončí v roce 2018 revize RVP. V následujících letech se dle MŠMT předpokládají výrazné změny vzdělávacích dokumentů na základě odborné veřejné diskuze a širokého připomínkového řízení. Ministerstvo školství také vnímá ve výuce 21. století jako zásadní digitální vzdělávání. Digitální technologie by měly zlepšit kompetence žáků v oblasti práce s informacemi.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud