Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Skoro třetina Čechů si půjčuje rizikovým způsobem. Nechtějí šetřit a kvůli slevám se raději ještě víc zadluží

Skoro třetina Čechů si půjčuje rizikovým způsobem. Nechtějí šetřit a kvůli slevám se raději ještě víc zadluží

Až 28 procent Čechů, kteří si půjčují peníze, tak činí rizikovým způsobem. Často si berou úvěr od nebankovních společností nebo přímo od prodejců zboží. Hlavními důvody pro zadlužování jsou neochota šetřit (37 procent) a slevové akce (41 procent). Od banky si půjčuje 44 procent spotřebitelů. Vyplývá to z průzkumu, který pro Českou bankovní asociaci uskutečnila agentura NMS v únoru mezi 1030 respondenty.

Celkem nyní splácí nějaký úvěr 27 procent Čechů. Dalších 37 procent má zkušenost s úvěrem z minulosti. Dvě a více půjček splácí více než třetina z Čechů, kteří mají aktuálně půjčeno.

Češi si nejčastěji půjčují na spotřební elektroniku (30 procent) či bílé zboží (24 procent), bytové zařízení (15 procent) nebo auto (22 procent). Fakt, že si lidé půjčují zejména na předměty denní potřeby, souvisí s impulzivním charakterem jejich půjčování. Jako hlavní důvod, proč si vzali půjčku na nákup zboží, uvedlo 41 procent výhodnou splátkovou akci, neochotu šetřit (37 procent), případně aktuální nedostatek peněz (35 procent).

Češi již nejsou tak zvyklí si šetřit na konkrétní nákup jako tomu bývalo dříve a jsou relativně více netrpěliví. Proto půjčkám dominuje spotřební zboží přímo od prodejců. Řada spotřebitelů má přitom dvě a více půjček, což pochopitelně zvyšuje riziko platební neschopnosti a následnou nutnost konsolidace půjček, uvedl výkonný ředitel asociace Pavel Štěpánek.

Průměrná půjčka je 45.000 korun, rozptyl je ale veliký. Třetina respondentů si půjčila více než 100.000 korun. Čtvrtina naopak méně než 10.000 korun. Ovšem i u malých dluhů je na místě obezřetnost, neboť podle oficiálních statistik Poradny při finanční tísni představuje 85 procent všech dluhů v exekuci dluhy do 10.000 korun.

Skóre rizikového půjčování vykazuje takřka každý třetí Čech, který si půjčuje. Na 76 procent ze spotřebitelů, kteří si půjčují rizikově, přitom mají nebo měli půjčku od nebankovní společnosti či přímo od prodejce zboží.

Mezi znaky rizikového půjčování patří podle asociace ochota klienta krýt splátky další půjčkou, řešení neschopnosti splácet další půjčkou, splácení tří a více půjček, půjčka při dlouhodobém nedostatku financí, čtyři a více půjček v minulosti, půjčka na běžnou spotřebu či zábavu a půjčka u nebankovní společnosti či fyzické osoby.

Mezi rizikově si půjčujícími je více mužů než žen. Věkově inklinují k rizikovým půjčkám především lidé ve středním věku 35 až 54 let (25 procent), zatímco starší lidé (15 procent) bývají častěji v otázce zadlužování konzervativní. Není překvapivé, že tendence rizikově si půjčovat klesá s rostoucím vzděláním a především s vyššími úsporami domácnosti. Z domácností s úsporami menšími než 10.000 Kč je rizikově zadluženo 30 procent. Vysoký podíl rizikových půjček (26 procent) vykazují lidé žijící samostatně, zatímco u lidí z vícečetných domácností je to pouze 16 procent.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1