Šlechtová kritizuje programové prohlášení nové vlády: Vadí jí, že neslibuje dvě procenta HDP na obranu | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Šlechtová kritizuje programové prohlášení nové vlády: Vadí jí, že neslibuje dvě procenta HDP na obranu

Šlechtová kritizuje programové prohlášení nové vlády: Vadí jí, že neslibuje dvě procenta HDP na obranu

Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) nesouhlasí s formulací v navrhovaném programovém prohlášení případné příští vlády hnutí ANO a ČSSD týkající se výše výdajů na obranu. Nelíbí se jí, že neuvádí závazek dosáhnout dvou procent HDP do roku 2024, jak se ČR zavázala v NATO. Šlechtová to řekla v rozhovoru ČTK. Případná koalice v dokumentu slibuje uvolnit do roku 2021 na obranu ekvivalent 1,4 procenta HDP.

ČR se zavázala vstupem do NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP, nyní to je lehce přes procento. Letos by měly výdaje stoupnout podle loňských předpokladů na 1,13 procenta a v roce 2019 na 1,22 procenta. Předchozí vládní koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL se dohodla, že zajistí, aby ČR dávala do roku 2020 na obranu 1,4 procenta HDP, některé opoziční strany tehdy prosazovaly ambicióznější návrh. Dvou procent by rozpočet měl podle dosavadních slibů dosáhnout v roce 2024. Ministerstvo obrany by tak mohlo hospodařit za osm let podle odhadů se zhruba 127 miliardami korun oproti současným 58,9 miliardy Kč ročně.

Dohodnuté programové prohlášení hnutí ANO a ČSSD slibuje, že bude postupně rozpočet ministerstva obrany navyšován tak, aby byl podíl 1,4 procenta HDP dosažen do roku 2021. Aby bylo následně do roku 2024 dosaženo dvouprocentní výše výdajů na obranu, musel by rozpočet ministerstva obrany v příštím volebním období každoročně růst mnohem rychleji než nyní.

"Nesouhlasila jsem s touto větou," poznamenala Šlechtová k programovému prohlášení. "Trvala jsem na tom, aby v programovém prohlášení vlády byly dvě procenta do roku 2024, protože to je náš alianční závazek. Jakékoli jiné číslo, které neodpovídá tomuto závazku, musím říct, že mě znepokojuje a nejsem z toho nadšená," dodala.

Návrh části programového prohlášení týkajícího se obrany Šlechtová domlouvala v rámci koaličních jednání se svým náměstkem Jakubem Landovským, který je členem sociální demokracie. Poznamenala, že i Landovský ve své straně požadoval, aby byl závazek v dokumentu respektován. "Byla bych velmi ráda, aby programové prohlášení vlády odpovídalo tomu, jaké máme alianční závazky. V mém návrhu to bylo, ale nejsem součástí vyjednávacího týmu," řekla.

Poznamenala, že ministerstvu obrany zadala, aby se stále dvouprocentního závazku drželo. I nadále chce takto prezentovat pozici České republiky v rámci NATO. "Nemám jiný mandát, nikdo mi nesdělil, že bychom měli něco měnit," podotkla. Neobává se, že by se měl alianční závazek měnit.

Šlechtová má již připraven návrh zákona, který by výdaje na obranu ve výši dvou procent stanovoval legislativně. Předložit ho chce poté, co zjistí, že ministerstvo obrany je schopno v roce 2024 takovou částku vyčerpat.

Ministryně by souhlasila s tím, aby byly do budoucna do výdajů na obranu započítávány i třeba náklady na úpravu dopravní infrastruktury, která je důležitá pro obranu státu. Alianční ministři obrany podle ní o tom diskutovali při nedávném setkání v Sofii.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.