Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Šlechtová kritizuje programové prohlášení nové vlády: Vadí jí, že neslibuje dvě procenta HDP na obranu

Šlechtová kritizuje programové prohlášení nové vlády: Vadí jí, že neslibuje dvě procenta HDP na obranu

Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) nesouhlasí s formulací v navrhovaném programovém prohlášení případné příští vlády hnutí ANO a ČSSD týkající se výše výdajů na obranu. Nelíbí se jí, že neuvádí závazek dosáhnout dvou procent HDP do roku 2024, jak se ČR zavázala v NATO. Šlechtová to řekla v rozhovoru ČTK. Případná koalice v dokumentu slibuje uvolnit do roku 2021 na obranu ekvivalent 1,4 procenta HDP.

ČR se zavázala vstupem do NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP, nyní to je lehce přes procento. Letos by měly výdaje stoupnout podle loňských předpokladů na 1,13 procenta a v roce 2019 na 1,22 procenta. Předchozí vládní koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL se dohodla, že zajistí, aby ČR dávala do roku 2020 na obranu 1,4 procenta HDP, některé opoziční strany tehdy prosazovaly ambicióznější návrh. Dvou procent by rozpočet měl podle dosavadních slibů dosáhnout v roce 2024. Ministerstvo obrany by tak mohlo hospodařit za osm let podle odhadů se zhruba 127 miliardami korun oproti současným 58,9 miliardy Kč ročně.

Dohodnuté programové prohlášení hnutí ANO a ČSSD slibuje, že bude postupně rozpočet ministerstva obrany navyšován tak, aby byl podíl 1,4 procenta HDP dosažen do roku 2021. Aby bylo následně do roku 2024 dosaženo dvouprocentní výše výdajů na obranu, musel by rozpočet ministerstva obrany v příštím volebním období každoročně růst mnohem rychleji než nyní.

"Nesouhlasila jsem s touto větou," poznamenala Šlechtová k programovému prohlášení. "Trvala jsem na tom, aby v programovém prohlášení vlády byly dvě procenta do roku 2024, protože to je náš alianční závazek. Jakékoli jiné číslo, které neodpovídá tomuto závazku, musím říct, že mě znepokojuje a nejsem z toho nadšená," dodala.

Návrh části programového prohlášení týkajícího se obrany Šlechtová domlouvala v rámci koaličních jednání se svým náměstkem Jakubem Landovským, který je členem sociální demokracie. Poznamenala, že i Landovský ve své straně požadoval, aby byl závazek v dokumentu respektován. "Byla bych velmi ráda, aby programové prohlášení vlády odpovídalo tomu, jaké máme alianční závazky. V mém návrhu to bylo, ale nejsem součástí vyjednávacího týmu," řekla.

Poznamenala, že ministerstvu obrany zadala, aby se stále dvouprocentního závazku drželo. I nadále chce takto prezentovat pozici České republiky v rámci NATO. "Nemám jiný mandát, nikdo mi nesdělil, že bychom měli něco měnit," podotkla. Neobává se, že by se měl alianční závazek měnit.

Šlechtová má již připraven návrh zákona, který by výdaje na obranu ve výši dvou procent stanovoval legislativně. Předložit ho chce poté, co zjistí, že ministerstvo obrany je schopno v roce 2024 takovou částku vyčerpat.

Ministryně by souhlasila s tím, aby byly do budoucna do výdajů na obranu započítávány i třeba náklady na úpravu dopravní infrastruktury, která je důležitá pro obranu státu. Alianční ministři obrany podle ní o tom diskutovali při nedávném setkání v Sofii.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1