Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Slíbil udělovat milost jen vážně nemocným. Politici vyčítají Zemanovi rozhodnutí propustit vraha

Slíbil udělovat milost jen vážně nemocným. Politici vyčítají Zemanovi rozhodnutí propustit vraha

Političtí představitelé v souvislosti s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana omilostnit doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka zmiňují především předchozí slib hlavy státu, že jeho milosti se budou týkat jen omezeného okruhu humanitárních případů. Slovo prezidenta nemůže být hadr, napsal ČTK předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík. Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová hovoří o politickém dnu, místopředseda ODS Martin Kupka považuje Zemana za stále méně důvěryhodného. Podle místopředsedy ČSSD Milana Chovance bude obtížné tento krok veřejnosti vysvětlit.

Šestapadesátiletý Kajínek strávil ve vězení 23 let, Zeman už má rozhodnutí o udělení milosti připraveno, aby ho podepsal po návratu z návštěvy v Číně. Před prezidentskými volbami v roce 2013 Zeman uvedl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů.

Předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík ČTK sdělil, že prezident může omilostnit, koho chce. „Přesto je smutné, že si vybral zrovna nájemného vraha. Ještě smutnější je, že tím popírá svá předchozí slova o nakládání s milostmi. Prezidentovo slovo nemůže být hadr,“ připomněl Zemanův slib.

Zemanovo právo udělovat milosti a předchozí sliby hlavy státu zmínil i Kupka. „Zeman sám stanovil kritéria pro výjimečné udělení milostí - například vážnou nemoc. Ukazuje se, že prezident Zeman je stále méně důvěryhodný a stále více nevyzpytatelný,“ napsal ČTK v textové zprávě. „Stydím se za rezidenta Hradu. Dno se zdálo být dosaženo už mnohokrát a stále to jde hlouběji. A volby až příští rok,“ uvedla na twitteru Adamová.

Ministr vnitra Chovanec novinářům řekl, že se od prezidenta dozvěděl, že „milost silně zvažuje“, už při jmenování generálů na Hradě 8. května. „Bezesporu Kajínek byl odsouzený, usvědčený vrah. Sedí tam už mnoho let. S přihlédnutím k tomuto faktu asi se prezident rozhodl takto konat. Na druhou stranu opravdu pan Kajínek podle všech soudů, podle všech přezkumů je prostě vrahem. Bude velmi složité veřejnosti vysvětlit, proč zrovna tento člověk se dostává ven, a jiný ne,“ řekl.

Jeden z možných Zemanových vyzyvatelů v prezidentské volbě Jiří Drahoš uvedl, že milosti považuje za mimořádný nástroj, který by používal v mimořádných případech sociální a humanitární povahy. „Upřímně řečeno, nemám žádnou informaci, že by pan Kajínek některé z těchto kritérií splňoval. Pokud je důvodem k udělení milosti pochybnost o korektnosti procesu, pak podle mé představy by spíše bylo na místě nalézt způsob, jak proces obnovit,“ dodal.

Ke kritice se připojil i lékař a aktivista Marek Hilšer, který také sbírá podpisy pro prezidentskou kandidaturu. „Zeman se vždy kamarádil s lidmi pochybného charakteru. (Martinem) Nejedlým, (Vladimirem) Putinem, (Jiřím) Ovčáčkem, (Andrejem) Babišem. Teď přidává i vraha Kajínka,“ napsal na twitteru. Další z uchazečů o funkci prezidenta Michal Horáček ve čtvrtek uvedl, že vidí souvislost s nynější vládní krizí, v níž premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navrhl Zemanovi odvolání ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Server Noviny.cz upozornil, že Zeman kromě slibu omezit milosti jen na humanitární případy překročil i vlastní rozhodnutí vyhlášené ve Sbírce zákonů, kterým přenesl pravomoc provádět řízení o žádostech o milost na ministra spravedlnosti. Ministra pověřil i tím, aby zamítal žádosti s výjimkou těch od osob trpících závažnou nebo nevyléčitelnou chorobou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1