Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Slovákům konec Československa pomohl víc než nám, říká bývalý prezident Václav Klaus

Slovákům konec Československa pomohl víc než nám, říká bývalý prezident Václav Klaus

Rozdělení Československa pomohlo oběma nástupnickým zemím. ČTK to řekl bývalý prezident Václav Klaus, který po schválení slovenské deklarace o svrchovanosti v roce 1992 poslanci tehdejší Slovenské národní rady (SNR) za českou stranu vedl vyjednávání o rozdělení státu. Klaus je přesvědčen, že se podařilo zachovat dobré vztahy mezi Čechy a Slováky a oběma zemím ubyly problémy, s nimiž by se musely potýkat.

SNR v deklaraci ze 17. července 1992 kromě jiného vyhlásila svrchovanost jako základ suverénního státu a přihlásila se k přirozenému právu slovenského národa na sebeurčení. Ve stejný den tehdejší československý prezident Václav Havel ohlásil abdikaci. Krok slovenských poslanců zahájil proces rozdělení Československa, k němuž došlo 1. ledna 1993.

Klaus uvedl, že rozdělení Československa je historický fakt a nemá smysl snažit se přemýšlet, jak by se tehdejší situace mohla vyvíjet jinak. „Rozhodnutí o rozdělení Československa bylo provedeno legitimními orgány obou zemí, České republiky a Slovenska, s masivní podporou lidí obou těchto zemí,“ upozornil.

„Jakkoliv se to mnoha lidem na počátku nezdálo, ale já musím říci, že jsem o tom byl přesvědčen od počátku, rozdělení pomohlo oběma zemím a dodal bych, že více pomohlo Slovensku. Myslím, že to vidí každý, kdo má oči otevřené a kdo není předem zaujatý,“ řekl bývalý český prezident.

„Žádný z problémů, které jsme museli řešit posledních 25 letech by nebyl lépe a snadněji řešitelný ve společném státě Čechů a Slováků. To ať nám nikdo nenamlouvá. Naopak k problémům, které jsme měli a máme, by se přidávaly další vyvolané tím, že se lidé v obou zemích na mnoho věcí dívají odlišně,“ upozornil Klaus.

Zdůraznil také, že 25 let po rozdělení Československa pojí oba státy i jejich obyvatele velmi dobré vztahy. „Na přátelských vztazích lidí v Čechách a na Moravě a lidí na Slovensku se nic nezhoršilo, naopak. Některé třecí plochy rozdělením zmizely,“ uvedl.

Klaus jako předseda české vlády vedl jednání o rozdělení Československa za českou stranu. Jeho partnerem byl předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar. Na konci srpna 1992 se zástupci Čechů a Slováků dohodli na konečném datu rozdělení federace, v říjnu pak Klaus a Mečiar podepsali dohody o budoucí spolupráci, mezi nimi i dohodu o vytvoření celní unie. V listopadu československé Federální shromáždění přijalo zákon o rozdělení majetku federace mezi nástupnické státy. Ty oficiálně vznikly s příchodem roku 1993.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1