Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Služební zákon štěpí ANO a ČSSD. Babiš by kvůli vládní koalici mohl novelu úplně stáhnout

Služební zákon štěpí ANO a ČSSD. Babiš by kvůli vládní koalici mohl novelu úplně stáhnout

Vládní návrh služebního zákona prošel ve středu do dalšího jednání ve sněmovně. Proti zamítnutí nebo vrácení k přepracování se vedle ANO postavili také komunisté a SPD. Na normu, která v posledních měsících vzbuzuje ostré diskuze, by přitom podle informací INFO.CZ měla mít dopad i vyjednávání ANO o vládě s ČSSD. V úvahu připadá i možnost, že by kabinet současný návrh úplně stáhl.

Proti změnám služebního zákona hlasitě vystupuje sociální demokracie. Ta by byla i pro vypracování nového návrhu, na němž by se mohla sama podílet. „Preferovali jsme nový vládní návrh za případné účasti ČSSD ve vládě,“ uvedla pro INFO.CZ sociálnědemokratická poslankyně a zpravodajka tisku ve sněmovně Kateřina Valachová. Ministerstvo vnitra jako navrhovatel může návrh stáhnout nejpozději ve druhém čtení. Ve středu prošel tím prvním. „Nyní platí, že státní služba je věc, na které budeme – vznikne-li vláda s ANO – požadovat koaliční shodu,“ dodává Valachová po středečním hlasování.

Už v rámci „předkoaličních“ jednání s hnutím ANO podle ní zákon prošel několika zásadními změnami. „Původně zněl návrh z dílny hnutí ANO tak, že je šéf státní služby přímo podřízen předsedovi vlády, zcela se mění stabilita odborných náměstků z hlediska jejich výkonu služby a tak dále. Nic takového návrh v tuto chvíli neobsahuje,“ popisuje poslankyně s tím, že se norma smrštila do tří základních okruhů. „Já jsem jako zpravodajka už při prvním čtení upozornila na to, že v každém okruhu se ale skrývá ďábel v detailu. To se samozřejmě musí odstranit,“ dodává.

Kabinetu v demisi na zákonu záleží. O jeho důležitosti mluvil v kuloárech už před středečním jednáním šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Stávající služební zákon je podle něj potřeba změnit. „My jsme to projednávali na vládě několikrát, bylo to konzultováno i s Evropskou komisí, takže já bych byl strašně rád, kdybychom tento návrh novely přijali, abychom skutečně mohli efektivněji řídit naši státní správu,“ tvrdil pak na plénu premiér v demisi Andrej Babiš.

Sociální demokracie se ale prostřednictvím poslance Jana Chvojky vůči návrhu ostře vymezila. Návrh na zamítnutí ani vrácení k přepracování ale neprošel. Postavilo se proti němu hnutí ANO, komunisté a SPD. „Je to opakované přiznání spolupráce ANO s komunisty a extrémistickou SPD. Vláda bez důvěry nemá co měnit služební zákon. Zavání to snahou „Ďábelské koalice“ o ovládnutí státu až po posledního úředníka,“ kritizuje výsledek hlasování Chvojka.

Proti navrhovaným změnám dlouhodobě vystupují odbory státních zaměstnanců. „Vláda v demisi už od okamžiku předložení novely sleduje pouze jediný cíl, a to je destabilizace státní správy a uvolnění možností pro ovlivňování složení nepolitického vedení úřadů. Jaký dopad to může mít nejen na státní zaměstnance, ale prostřednictvím jejich práce i na ostatní občany, zřejmě není důležité,“ stojí v jejich prohlášení po středečním jednání. „Překvapením je pro nás spíše skutečnost, že ani poslanci KSČM – strany, která se obvykle zaštiťují zájmy zaměstnanců a „obyčejných lidí“ – se věcné a faktické diskuze o návrhu účastnit nechtějí, ale umožňují svými hlasy jeho co nejrychlejší přijetí,“ říká předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.

Zákon se nyní posune do ústavně právního výboru. Poslanci rozhodli, že ho neprojedná výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. „Na základě včerejšího jednání sněmovny jsem jako zpravodajka a také předsedkyně stálé komise pro ústavu svolala politické jednání zástupců všech politických klubů na úterý, kde bych se chtěla domluvit na dalším postupu ohledně služebního zákona. Počítám s tím, že by měl během následujícího měsíce proběhnout i odborný seminář za slyšení zástupců zaměstnanců státních organizací a státu,“ popisuje pro INFO.CZ Valachová.

Bez služebního zákona nebudou peníze z fondů EU

Odpolitizovaná státní správa a jasná pravidla, která se o to postarají, představují jednu z hlavních podmínek Evropské komise pro čerpání peněz z evropských kohezních a strukturálních fondů. Česká republika byla v Evropské unii poslední zemí, které potřebná legislativa chyběla.

Vláda v demisi i proto upravenou verzi nového zákona o státní správě konzultovala v Bruselu. Na začátku března se tam vypravila ministryně pro místní rozvoj v demisi Klára Dostálová. Po svém návratu jednání prezentovala tak, že navrhované změny dostaly od Komise zelenou. Jak se ale podařilo zjistit redakci INFO.CZ, kabinet Andreje Babiše rozhodně od Komise žádný „bianco šek“ nezískal. Naopak zdroj z blízkosti institucí EU potvrdil, že si úředníci vyžádali bližší vysvětlení některých bodů. Jedním z nich byly například změny ve výběrových řízeních.

Podobná vyjádření padala i na oficiální úrovni. Mluvčí unijní exekutivy Magdalena Frouzová tehdy zdůraznila, že Komise novelu studuje a žádné hodnocení zatím nemá. „Komise uvítala informaci o chystaném doplnění zákona o civilní službě, kterou poskytla paní ministryně Dostálová. Komise na schůzce neposkytla žádné své hodnocení,“ uvedla tehdy Frouzová.

Evropská komise situaci v Česku podle zjištění redakce i nadále sleduje. K zásadním posunům ale v tento moment nedošlo.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1