Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Smlouva o odkupu vepřína v Letech nabývá platnosti, stát za něj zaplatí 450 milionů

Smlouva o odkupu vepřína v Letech nabývá platnosti, stát za něj zaplatí 450 milionů

Dnes nabývá účinnosti smlouva o odkupu vepřína v Letech u Písku, kterou loni s majitelem výkrmny uzavřel kabiet Bohuslava Sobotky. Česká vláda dospěla k dohodě s firmou Agpi po dvou dekádách, kdy byla Česká republiku za existenci vepřína na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy kritizovaly romské organizace i mezinárodní lidskoprávní instituce.

Stát za vepřín zaplatí 450 milionů korun. Bourání, sanace pozemku a vybudování pietního místa vyjde na dalších asi 120 milionů korun. Přispět by na ně ale mohly takzvané norské fondy. Splatnost smlouvy je nejpozději do 31. října 2018.

Vyjednanou cenu někteří, včetně členů bývalé vlády, kritizovali jako nepřiměřenou. Bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO) pro uzavření smlouvy nehlasoval, cena prý nerespektuje soudní odhad, který podle něj byl kolem 200 milionů. Podle minulého ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), jehož resort smlouvu dojednával, je suma vyšší než odhad také proto, že zahrnuje i veřejný zájem na odkupu vepřína.

Prezident Miloš Zeman před časem uvedl, že je proti likvidování prosperujícího podniku. Už dříve mluvil o tom, že by o práci přišla řada lidí. Podle Hermana ale v letském vepříně pracuje jen osm zaměstnanců.

Památník v Letech převzalo do své správy Muzeum romské kultury v Brně, které bude zajišťovat samotné bourání objektů vepřína. Podle plánu by zvířata měla vepřín opustit do konce února. V březnu už má být objekt zcela vyklizen.

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová počátkem týdne uvedla, že muzeum samo nechce určovat, jak má budoucí pietní místo v Letech vypadat. Zajímají nás názory přeživších, odborníků, Romů, veřejnosti. Na webu muzea otevřeme veřejnou diskusi a 2. března bude v Praze kulatý stůl, kde se bude podoba památníku probírat, řekla.

Ministerstvo kultury dříve uvedlo, že na podobu památníku bude vypsaná architektonická soutěž. Předtím se ještě na místech odstraněných budov uskuteční archeologický průzkum.

Muzeum romské kultury se v minulých dnech přidalo ke kritikům šéfa SPD Tomia Okamury, který v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat.

Lidovci kvůli Okamurovým výrokům navrhují jeho odvolání z funkce místopředsedy Sněmovny. Zástupce Romů podal minulý týden na Okamuru a jeho spolustraníka poslance Miloslava Roznera kvůli výrokům o táboře v Letech trestní oznámení.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1