Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Smrt Jana Masaryka je i po 70 letech obestřena tajemstvím

Smrt Jana Masaryka je i po 70 letech obestřena tajemstvím

Jan Masaryk byl synem legendárního prezidenta, nekonvenčním diplomatem, politikem a slušným klavíristou s puncem dobráckého lva salonů. Anglicky uměl stejně dobře jako česky a po nezdárném mládí se nakonec stal ministrem zahraničí. Po zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej stihla tragická smrt, kterou se dodnes nepodařilo objasnit.

Co se během noci z 9. na 10. března 1948 ve služebním bytě ministra zahraničí odehrálo, zůstává stále záhadou. Podle dobové oficiální verze spáchal diplomat sebevraždu, pozdější vyšetřování ale dospělo k závěru, že byl zavražděn. Pachatel však zůstává neznámý.

Syn „tatíčka Masaryka“ byl mezi lidmi populární pro své pochopení, šarm a vtip. Jeho citově laděné projevy, vysílané z Londýna v období druhé světové války, pomáhaly udržovat naději. A jeho násilná smrt vyvolala celonárodní otřes. Co jí předcházelo?

Při únorové krizi roku 1948 podali nekomunističtí ministři šokovanému prezidentu Edvardu Benešovi demisi. Až na Masaryka. Možná zůstal i kvůli dávnému slibu, který dal svému otci, že Beneše nikdy neopustí. Zlomený prezident záhy nato podepsal doplněnou vládu pod vedením komunisty Klementa Gottwalda.

Devátého března byl Masaryk za Benešem v Sezimově Ústí. Možná jej tam prezident zbavil jeho slibu. Brzy poté chtěl odletět do Londýna, odejít z politiky a žít s americkou spisovatelkou Marcií Davenportovou. Pro novou vládu by to však znamenalo skandál.

Ráno 10. března 1948 nalezli Masaryka bez života na dlažbě nádvoří Černínského paláce. Pouhých několik hodin před oficiálním představením nové vlády v parlamentu, kde už přečetli jen oficiální zprávu o jeho úmrtí. Hovořila o sebevraždě z depresí, byla však vydána ještě před výsledkem soudní pitvy. Vyšetřování místo kriminalistů převzala Státní bezpečnost.

Lidé, kteří Masarykovi stáli blízko, hájili názor, že spáchal sebevraždu. Údajně měl sklon k depresím. A jeho tajemník Antonín Sum tvrdil, že takto protestoval proti nastupujícímu totalitnímu režimu. Žádný dopis na rozloučenou se ale nenašel.

O složitosti Masarykovy povahy nebylo pochyb. Narodil se 14. září 1886 ve vinohradské vile Osvěta. Matka Charlotta, původem Američanka, ho naučila anglicky tak skvěle, že mnoha cizincům připadal spíš jako Američan než Čech.

Už od dětství měl sklon k legráckám a prostořekému humoru. Škole moc na chuť nepřišel a ve 20 letech se vydal do New Yorku na zkušenou. Tam dělal ledacos, také učil přistěhovalce anglicky a po večerech hrával v kině na klavír.

Po návratu do Evropy v roce 1913 jej čekala válka. Narukoval do armády. Po roce 1918 se stal jeho otec prezidentem a on diplomatickým zástupcem ve Washingtonu. Uměl anglicky, německy, francouzsky i maďarsky, a i bez potřebných škol si získal respekt a oblibu. Kromě toho hrál dobře na klavír a uměním společenské konverzace oslňoval i korunované hlavy.

Po roce jej odvolali do Prahy, kde pracoval na ministerstvu zahraničí. V letech 1925 až 1929 byl velvyslancem v Británii. V té době se také nakrátko oženil s Američankou Franciscou Craneovovou. Za války působil v exilové vládě v Londýně s Benešem.

Vyšetřování jeho smrti se několikrát znovu otvíralo. V roce 1969 hovořila tehdejší zpráva komise prokuratury o „nešťastné náhodě“, další vyšetřování v roce 1995 přineslo „hypotézu vynucené sebevraždy“, již prý zapříčinila nezákonná domovní prohlídka, která ho vyděsila.

A na sklonku roku 2016 se otevřelo další vyšetřování, zaměřené přímo na to, kdo mohl být diplomatovým vrahem. Impulzem byla informace badatelky Václavy Jandečkové, podle níž se měl v Masarykově bytě v době jeho smrti nacházet někdejší vyšší úředník ministerstva zahraničí Jan Bydžovský, kterého bezpečnostní orgány podezíraly, že předává informace tajným službám Velké Británie a USA.

Všechna dosavadní vyšetřování se shodla pouze na tom, že první šetření bylo nedbalé a účelově vedené k závěru sebevražda.

Fascinující příběh Masarykova života i smrti zpracoval nedávno režisér Julius Ševčík v „hollywoodsky“ dramatickém filmu, kde zachytil kontroverznější stránky povahy velké osobnosti. Film vloni získal rekordních 12 ocenění Český lev.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1