Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Smrt nezná rozdíly.“ Pelikán vyčinil Okamurovi za výroky o táboře v Letech

„Smrt nezná rozdíly.“ Pelikán vyčinil Okamurovi za výroky o táboře v Letech

Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO) vyjádřil znepokojení nad výroky předsedy SPD a místopředsedy Sněmovny Tomia Okamury o protektorátním koncentračním táboře pro Romy v Letech u Písku. Vyzval ho, aby s výroky o nehlídaném táboře ustal a aby se připojil k uctění památky všech, kdo za války trpěli nebo zemřeli.

Okamura v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Vyjádření kritizovala pražská židovská obec i Muzeum romské kultury, které v něm spatřují popírání holokaustu. Na Okamuru podalo minulý týden trestní oznámení občanské sdružení Konexe.

Pelikán dnes uvedl, že Okamura vychází ze špatných informací, polemiku s ním ale vést nehodlá. „Nezáleží totiž na tom, zda byl nebo nebyl tábor v Letech oplocen, případně jak obtížné pro vězně bylo tento plot překonat. Ať tak či onak, Lety jsou místem, kde zbytečně, barbarsky a v hrůzných podmínkách umíraly stovky lidí. Pro další z obětí válečné mašinerie se tábor stal zastávkou před továrnami na smrt, kde je čekalo vyhlazení a kde jim nebylo umožněno své životy dožít,“ uvedl v otevřeném dopisu Okamurovi.

„Důrazně žádám, abyste zanechal poměřování toho, čí tragédie byla tragičtější, přestal soutěžit o to, kdo byl vyhlazován hůř, a připojil se ke společnému uctění památky těch, kteří za války trpěli nebo zahynuli. Smrt totiž nezná rozdíly,“ doplnil Pelikán.

Kvůli výrokům o táboře v Letech čelí kritice i poslanec SPD Miloslav Rozner. Ten loni na sjezdu SPD kritizoval odkup vepřína nedaleko pietního místa v Letech, který schválila vláda. „Bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půlmiliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ řekl podle České televize spolustraníkům Rozner. Mladí sociální demokraté podali v pondělí na Roznera kvůli jeho výroku trestní oznámení, poslanec se podle nich dopustil popírání či zpochybňování genocidy.

Tábor v Letech podle historiků otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

Základní fakta o koncentračním táboře Lety u Písku najdete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1