Smrtící látky v Česku? Vyrábí se jen pro testování v laboratořích, říká expert | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Smrtící látky v Česku? Vyrábí se jen pro testování v laboratořích, říká expert

Smrtící látky v Česku? Vyrábí se jen pro testování v laboratořích, říká expert

Otravné látky se v České republice vyrábějí výhradně pro laboratorní účely, kvůli otestování jejich vlastností, řekl dnes ČTK ředitel Vojenského výzkumného ústavu v Brně Bohuslav Šafář. Pokud se vůbec nějaké připraví, tak pouze v malém množství v řádu gramů, zdůraznil. V souvislosti s nynějším děním kolem látky zvané Novičok řekl, že není jasné, co se pod tímto názvem skrývá. Reagoval tak na vyjádření ruského ministerstva zahraničí, že nejpravděpodobnějším zdrojem smrtící látky typu Novičok je Česká republika, Slovensko, Británie nebo Švédsko.

„Nemám povědomost, že by se někde u nás jakékoliv otravné látky ve větším množství vyráběly. Pokud se vyrobí malé množství, je to jen pro výzkumné účely,“ uvedl Šafář. Malé množství otravných látek vyrábí i jeho ústav, ale má k tomu schválení Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Výroba je pouze pro výzkumné účely. Řádově jde o gramy, takže podle Šafáře nejde o výrobu, ale spíše „laboratorní přípravu malého množství“, kvůli otestování jejich vlastností.

Šafář vidí problém v tom, co se za Novičok označuje. „Nikde oficiálně nebylo řečeno, co je to za látku. Není to v žádné odborné literatuře, že zrovna tato látka je Novičok,“ uvedl Šafář.

Novičokem byl tento měsíc v anglickém Salisbury přiotráven bývalý ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera. Londýn z útoku viní Rusko, které to ale odmítá. Na zjišťování toho, kdo a čím útočil na Skripala, se podílelo i Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení ve Vyškově. „Prvotní analýzu k možnému použití nervových látek v Salisbury zpracovali pro NATO odborníci vyškovského Centra ochrany proti zbraním hromadného ničení. Umístění aliančního expertního pracoviště na chemickou ochranu v ČR potvrzuje, že naše armáda má v této oblasti výborné jméno,“ uvedla už dříve ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO).

„Rusové tvrdí, že nikdy nic takového nedělali, něco co by se takto jmenovalo, viděl bych to, že je to v oblasti jakéhosi názvu,“ uvedl Šafář, podle něhož se obecně předpokládá, že Novičok je ruský název, i když zřejmě neoficiální. Obdobné moderní látky je podle něj velice složité vystopovat. „Přibližně víme, o jaké látky jde. Pokud si to někdo nevyrábí někde v kuchyni, tak organizace, která by to u nás vyráběla, já myslím, že není,“ zdůraznil Šafář.

Podle nedávné informace listu Kommersant nervově paralyzující látku Novičok vyvinuli pracovníci ruského Státního vědecko-výzkumného ústavu organické chemie a technologie (GNIIOChT) koncem 80. let minulého století. Za výsledek své práce dostali Leninovu cenu, jedno z nejvyšší sovětských vyznamenání.

Proti tvrzení mluvčí ruského ministerstva zahraničí, že by smrtící látka Novičok mohla pocházet z České republiky, se dnes důrazně ohradila Šlechtová i ministr zahraničí v demisi Martin Stropnický (ANO). Tvrzení Moskvy odmítly i Slovensko a Švédsko. Británie už kvůli roztržce vypověděla ze své země desítky ruských diplomatů.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.