Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Smutná statistika: V Česku přibývá dětí, které vyrůstají mimo svou rodinu

Smutná statistika: V Česku přibývá dětí, které vyrůstají mimo svou rodinu

V Česku přibývá dětí, které vyrůstají mimo svou vlastní rodinu. Za posledních deset let se víc než zdvojnásobil počet chlapců a děvčat, o které se starají pěstouni. V roce 2006 v pěstounských domácnostech žilo ani ne 5 000 dětí, nyní přes 10 000. Dětských domovů a kojeneckých ústavů a dětí v nich přitom ale výrazně neubylo. Vyplývá to ze statistik ministerstev práce, školství a zdravotnictví.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích expertů i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech i za roztříštěnost péče. Ohrožené a opuštěné děti mají na starosti totiž tři resorty.

Pod ministerstvo práce spadají pěstouni, ochrana dětí či zařízení pro okamžitou pomoc jako klokánky, pod školství dětské domovy pro děti nad tři roky a pod zdravotnictví domovy pro děti do tří let.

Podle výkazů ministerstva práce žilo v roce 2005 u pěstounů 4 613 chlapců a děvčat. Na konci roku 2015 počet dosáhl 10 380. O děti v tísni se starají přechodně i profesionální pěstouni. Na konci předloňského roku pečovali o 543 hochů a dívek. Úřady evidovaly celkem 654 pěstounů na přechodnou dobu. Na konci roku 2012 se dočasní pěstouni starali o 29 dětí.

Pro děti do tří let fungovalo podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v roce 2015 celkem 30 domovů a jedno centrum s celkem 1 470 místy. Tato zařízení přijala 1 666 chlapců a děvčat, stejný počet je i opustil. Necelé dvě třetiny dětí se dostaly do vlastní rodiny, čtvrtina do náhradní rodiny, desetina do domovů pro děti nad tři roky a zbytek do ústavů pro postižené či jinam. Víc než třetina malých dětí přitom skončila v domovech ze sociálních důvodů. Na konci roku 2015 pobývalo v kojeneckém ústavu 1 174 dětí, 413 z nich právě kvůli sociálním důvodům.

V roce 2007 fungovalo v Česku 33 zařízení pro malé děti s 1 871 místy. Dostalo se do nich tehdy 1 741 chlapců a děvčat.

Pro děti nad tři roky podle statistické ročenky ministerstva školství ve školním roce 2015/2016 existovalo 144 dětských domovů s 4 987 lůžky. Na domov tak připadalo v průměru 35 lůžek. V domovech pobývalo 4 260 chlapců a dívek. Do zařízení nově přišlo 1 057 a opustilo je 1 089 dětí. Celkem za rok děti strávily v domovech 1,39 milionu dní. Do pěstounské péče se dostalo 128 dětí, sedm získalo adoptivní rodiče.

V roce 2005/2006 bylo domovů 149 se 5 310 lůžky. V zařízeních pobývalo 4 869 hochů a dívek, nově jich přišlo 1 136 a odešlo 1 212. Do adopce se dostalo pět dětí, k pěstounům šlo 136.

Podle ročenek v posledních letech přijatých dětí v dětských domovech přibývalo. Loni jich proti předloňsku bylo o pět desítek víc. O víc dětí se starají i pěstouni. „Celkový počet dětí umístěných mimo rodinu tak roste,“ řekla ČTK Barbora Křižanová z organizace Lumos.

Podle ředitelky pobočky Petry Kačírkové čísla ukazují, že v Česku chybí síť služeb pro rodiny i sociální bydlení. „Je alarmující, že z celkových nákladů na péči o ohrožené děti jde jen pět procent na terénní sociální práci s rodinami, přitom na dětské domovy a kojenecké ústavy jde 33 procent a na pěstounskou péči 48 procent. K tomu je ovšem třeba dodat, že v pěstounské péči žije téměř třikrát víc dětí než v dětských domovech a kojeneckých ústavech,“ uvedla Kačírková.

Podle vedení asociace Dítě a rodina je Česko poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. V roce 2012 tehdejší vláda schválila strategii péče o ohrožené děti, podle níž se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014 a děti do sedmi let od loňska. Záměr se zatím prosadit nepodařilo. Sobotkova vláda s tím i se sjednocením péče pod jeden resort loni v listopadu souhlasila, do voleb už změny ale s největší pravděpodobností nestihne prosadit.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744