Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sobotka chce bojovat za lepší Fantu či Lentilky. Jaké další zboží mají na Západě kvalitnější?

Sobotka chce bojovat za lepší Fantu či Lentilky. Jaké další zboží mají na Západě kvalitnější?

Stačí se podívat na složení některých potravin na pultech v Ústí nad Labem, pak v hodinu vzdálených německých Dráždanech a zákazník se nestačí divit. Výrobek má stejný obal a dokonce i název, ale kvalita je často u našich západních sousedů lepší. Proti tomu se teď staví premiéři zemí Visegrádské skupiny – Česka, Slovenska, Maďarska a Polska.  

„Nelze souhlasit s představou, že jsou snad tady občané první a druhé kategorie. Že pro část občanů se nabízí zboží, které je prvotřídní, a pro část evropských občanů se nabízí zboží, které má stejnou značku, stejný obal, je třeba od stejného výrobce, a přitom je méně kvalitní. S takovouto praxí se v žádném případě nesmíme smířit," zdůraznil český premiér Bohuslav Sobotka před blížícím se volbami.

Zatímco návrhy ČSSD na zdanění bohatých a možná spolupráce s komunisty sklidily kritiku, potraviny jsou bezpochyby téma, které by mohlo zaujmout víc – dvojí kvalita zboží vadila v loňském roce podle průzkumů 88 procentům lidí.

Evropská komise by podle Sobotky měla zadat studii ohledně kvality potravin, které se pod stejnou značkou a od stejného výrobce prodávají v různých částech EU, a následně by měla zpřísnit pravidla, aby nedocházelo k šizení spotřebitelů. Podle něj se totiž lidé často domnívají, že kupují ověřenou značku, kvalita se přitom stát od státu liší.

Kde byl v minulosti problém?

Případů rozdílné kvality byla celá řada. Vysoká škola chemicko-technologická provedla v roce 2015 srovnání 24 výrobků a zjistila, že balení i cena je často velmi podobné, kvalita se ale u třetiny výrobků lišila. Mezi nejproblematičtější patřila třeba masová konzerva lančmítu od firmy Tulip, jejíž hlavní složkou byl drůbeží separát. Stejný produkt v Německu přitom obsahoval výhradně vepřové maso, přestože oba výrobky pocházely ze stejné továrny v Dánsku.

Jak zjistil minulý rok časopis dTest, největším problémem nejsou ani tak zavedené značky (i když i u nich se najdou někdy alarmující rozdíly), jako spíše zboží vyrobené přímo pro supermarkety. Značka Clever prodávaná v Bille například nabízela toustovou šunku v Rakousku, která obsahovala 91 procent masa, ta česká si pomáhala zahušťovadly, bylo v ní pouze 72 procent masa, cena se přitom dramaticky nelišila. U jahodových jogurtů Clever bylo zase na první pohled vidět, že ty rakouské obsahují více jahod. Zajímavé ale je, že při ochutnávce většina přítomných označila v Česku prodávaných výrobek jako lepší, protože ten z Rakouska jim připadal příliš sladký.

V souvislosti s rozdílnou kvalitou potravin jsou asi nejznámější ovocné limonády. Zatímco ty západní většinou obsahují ovocnou složku a cukr, ty české jsou dochuceny glukózo-fruktózovým sirupem a obsahují jen nepatrný podíl ovocné šťávy. Problematický je třeba výrobce Fanty, který prodává v některých zemích limonádu obsahující 12 nebo dokonce i 20 procent ovocné šťávy a jinde, například u nás, jen 3 procenta.

Kritizované byly také oblíbené Lentilky. Ty české obsahují mnohem méně čokolády než ty německé, které se tam prodávají v totožném obalu pod názvem Smarties. Výrobci nicméně argumentují tím, že vycházejí ze zvyklostí a chutí spotřebitelů, jinými slovy – lidem z „Východu“ podle nich náhražky či umělá sladila více chutnají.

Rozdílnou kvalitu potravin zbytek Evropy jako velký problém nevnímá, uvádí dTest. Například v Německu reportáž v tamním rozhlase z roku 2012 konstatuje, že český zákazník koupí to, co by už německý nekoupil. Podle studie vypracované německým spolkovým ministerstvem zemědělství z roku 2014 Ćeši dávají přednost domácím výrobkům a jsou ochotni za kvalitu připlatit. Teď je tedy i na prodejcích, aby Čechům měli co nabídnout. 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744