Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sobotka definitivně končí ve vysoké politice. Odchází ze sněmovny, o další kariéře zatím mlčí

Sobotka definitivně končí ve vysoké politice. Odchází ze sněmovny, o další kariéře zatím mlčí

Bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes na sociálních sítích oznámil, že definitivně končí ve vysoké politice. Poslaneckou sněmovnu opustí k 1. dubnu a nadále bude jen řadovým členem ČSSD. Jeho rozhodnutí je prý „hluboce osobní."

„V aktivní politice jsem strávil téměř čtvrt století, z toho celkem 8 let v soc. dem. vládách, a nyní cítím, že mám ve svém věku zřejmě poslední šanci vydat se - ještě v plné síle - úplně jinou životní cestou. Kam přesně ta cesta povede, Vám zatím neprozradím. Stojím na křižovatce a zvažuji několik možných směrů. Přepokládám, že po Novém roce budu mít jasno," stojí v Sobotkově prohlášení. Do té doby se plánuje věnovat rodině a vzdělávání.

Sobotka své rozhodnutí zvažoval prý už delší dobu. Zároveň dodal, ze ve vnitrostranickém referendu se chystá hlasovat proti účasti ČSSD ve vládě Andreje Babiše. „Moje důvody jsou dlouhodobě jasné a známé. A poslední týdny je více a více potvrzují," vysvětluje. Sobotka měl se současným premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO) spory především v závěru funkčního období své vlády. Po vleklém sporu ho loni odvolal z postu ministra financí.

Do větší kritiky současného vedení strany se ale nepustil. „Nepůjdu cestou některých bývalých premiérů či předsedů stran a nebudu svým následovníkům v čele ČSSD okopávat v médiích kotníky. Každý má právo poučit se sám ze svých chyb i úspěchů. To, že končím jako parlamentní politik, ale neznamená, že končím jako aktivní občan," píše Sobotka.

Sobotka loni v červnu kvůli klesajícím preferencím opustil funkci předsedy ČSSD, kterou vedl od roku 2011. Přestože do voleb po jeho konci vedl sociální demokracii tehdejší šéf diplomacie Lubomír Zaorálek, řada straníků označuje hlavně Sobotku a jeho vedení za strůjce neúspěchu ČSSD v loňských volbách do Sněmovny. Sobotkovým nástupcem ve funkci předsedy ČSSD se před měsícem stal Jan Hamáček.

Vážení přátelé, rád bych se s Vámi podělil o rozhodnutí, k němuž jsem už mnoho měsíců směřoval. Na konci března definitivně skončím ve vysoké politice. Opustím Poslaneckou sněmovnu a od 1. 4. budu nadále už jen řadovým členem ČSSD. Není třeba v tom hledat nějaké složité symboly či vzkazy. Moje rozhodnutí je hluboce osobní. V aktivní politice jsem strávil téměř čtvrt století, z toho celkem 8 let v soc. dem. vládách, a nyní cítím, že mám ve svém věku zřejmě poslední šanci vydat se - ještě v plné síle - úplně jinou životní cestou. Kam přesně ta cesta povede, Vám zatím neprozradím. Stojím na křižovatce a zvažuji několik možných směrů. Přepokládám, že po Novém roce budu mít jasno. Do té doby se chci zejména věnovat svým synům, vzdělávat se, odpočívat, číst, věnovat se více blízkým lidem a zkrátka všem věcem, na které jsem v uplynulých letech neměl kvůli náročné službě veřejnosti čas. Nepůjdu cestou některých bývalých premiérů či předsedů stran a nebudu svým následovníkům v čele ČSSD okopávat v médiích kotníky. Každý má právo poučit se sám ze svých chyb i úspěchů. To, že končím jako parlamentní politik, ale neznamená, že končím jako aktivní občan. Tím jsem byl vlastně už od střední školy a zůstanu jím určitě i nadále. Zejména v době, jako je tato. Ve vnitrostranickém referendu ČSSD se chystám hlasovat proti účasti sociálních demokratů ve vládě Andreje Babiše. Moje důvody jsou dlouhodobě jasné a známé. A poslední týdny je více a více potvrzují. Potkal jsem ve svém politickém životě spoustu různých lidí. S některými jsem spolupracoval, mnohých jsem si vážil, s jinými se dohadoval. Někteří mne podporovali, jiní mne nemuseli. Většina z nich ale byla přesvědčenými demokraty. Moc si přeji, aby přesvědčených demokratů zůstala v naší republice i v budoucích letech drtivá převaha... Chtěl bych ještě jednou z celého srdce upřímně poděkovat za podporu ve všech sněmovních volbách, které jsem od roku 1996 na jižní Moravě absolvoval, za spolupráci na zlepšování života v Česku, ať už jsem byl jako politik ve vládě či v opozici. A v neposlední řadě děkuji za všechna osobní setkání v nejrůznějších koutech naší krásné země, kam mne moje práce zavedla. A těším se na ta další!
Prohlášení Bohuslava Sobotky

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1