Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sobotka kritizoval Zemana. Podle něj má myslet na běžné lidi, ne na Babiše

Sobotka kritizoval Zemana. Podle něj má myslet na běžné lidi, ne na Babiše

Prezident Miloš Zeman by měl podle premiéra Bohuslava Sobotky myslet na „dolních deset milionů“, a ne na miliardáře a ministra financí Andreje Babiše. Předseda vlády to řekl kvůli prezidentově vetu zákona o střetu zájmů, kvůli kterému se Babiš bude muset vzdát svého majetku, pokud chce zůstat ve vládě. 

„Chci zdůraznit, že zákon se nepřijímal kvůli Andreji Babišovi. Ale proto, že stále více bohatých lidí vstupuje do politiky, chtějí získat veřejné funkce a tím i vliv na to, jak jsou stanovena pravidla,“ řekl Sobotka.

Zeman by se podle něj měl proto zajímat o věci, které se týkají běžných voličů, a ne o Babiše. „Miloše Zemana nevolili miliardáři. Jeho volili lidé s nízkými a středními příjmy,“ řekl premiér, který má se Zemanem dlouhodobě špatné vztahy. „Miloš Zeman by si měl vzpomenout, s jakým programem kandidoval a jací lidí mu dali svůj hlas,“ dodal.

Zákon o střetu zájmů ve středu podpořili poslanci většiny sněmovních stran, a přehlasovali tak prezidentovo veto. Hlava státu se teď chce obrátit na Ústavní soud. Proti hlasovali zástupci ANO a hnutí Svoboda a přímá demokracie. Poslanci za Úsvit se hlasování zdrželi.

Podle zákona nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš nyní vlastní skupinu Agrofert stoprocentně. Agrofert je největší producent v českém zemědělství a potravinářství, dvojka v chemickém průmyslu a významný subjekt i v lesnictví a médiích. Koncern zaměstnává víc než 34.000 lidí, jeho nekonsolidované tržby loni byly 214 miliard Kč.

Členům vlády, která vznikne po podzimních volbách, zákon zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Pod Agrofert spadá mediální dům Mafra, Babiš má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko. Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády bude muset nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1