Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sobotka představil návrh, který má zabránit příkopům v EU. Týká se i České republiky

Sobotka představil návrh, který má zabránit příkopům v EU. Týká se i České republiky

Země, které neplatí eurem, by mohly mít pozorovatelský status při jednáních ministrů financí eurozóny, navrhuje Česko. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by to podpořilo vzájemnou důvěru mezi oběma skupinami států a zabránilo tomu, aby mezi nimi vznikly příkopy. Předseda vlády to řekl na úvod dnešního zahájení týdenní porady českých velvyslanců v pražském Černínském paláci.

Sobotka velvyslancům řekl, že je zřejmé, že eurozóna bude v pohybu. „Že Francie či Německo budou usilovat o větší integraci, posílenou spolupráci eurozóny v celé řadě oblastí,“ uvedl premiér. Česko proto musí diskusi pozorně sledovat a nesmí dopustit, aby v eurozóně vznikala rozhodnutí, která na něj budou mít dopad, zatímco je země nebude mít možnost ovlivnit, dodal.

Důvěru a soudržnost všech členů EU by mohl podpořit pozorovatelský status zemí stojících mimo skupinu států platících společnou měnou. „ČR přišla s touto myšlenkou. Status by mohly mít země, které eurem neplatí, na jednáních zemí eurozóny. Uvidíme, jestli návrh získá širší podporu,“ řekl Sobotka.

Sobotka úvahy o zavedení pozorovatelského statusu Česka potvrdil už minulý týden. ČTK řekl, že návrh považuje za dobrý nápad. Umožnil by podle něj to, aby se stát bez jednotné evropské měny mohl účastnit debat o budoucím směřování eurozóny. S možným pozorovatelským statusem ČR počítá schválená vládní rámcová pozice k prohlubování hospodářské a měnové unie. Finální rozhodnutí o podání žádosti nicméně zatím vláda neučinila, uvedl před týdnem Sobotka.

V diskusi o směřování EU se podle Sobotky daří prosazovat jedno z klíčových témat ČR, kterým je posilování bezpečnosti. Horší situace je podle něj v oblasti další priority, kterou je sbližování životní úrovně v EU. Za důležitou považuje současnou diskusi o vysílání pracovníků. „Jestli nebudeme schopni (v rámci EU) včas dosáhnout dohody, hrozí, že se některé státy budou snažit to vyřešit po svém,“ varoval. Za důležité označil i udržení role evropských strukturálních fondů při sbližování životní úrovně.

Při proslovu před velvyslanci Sobotka také zdůraznil, že v Evropské unii Česko dlouhodobě akcentuje její další rozšiřování. Přijímání nových členů podle něj ČR musí obhajovat i v době, kdy unie absolvuje diskusi o své budoucnosti a nadšení k rozšiřování klesá.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1