Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sobotka už vyklidil kancelář ve sněmovně. Dostane odchodné 107 tisíc

Sobotka už vyklidil kancelář ve sněmovně. Dostane odchodné 107 tisíc

Bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už vyklidil svou sněmovní kancelář. V dolní komoře se v dohledné době podle informací spolustraníků pravděpodobně neobjeví. Sobotku ve Sněmovně nahradí někdejší předseda poslaneckého klubu ČSSD a jeho dosavadní tajemník Roman Sklenák. Slib by měl složit v úvodu schůze, která začne v úterý odpoledne příští týden.

Sobotka, jenž patří ke kritikům případné vládní spolupráce sociální demokracie s hnutím ANO, se vzdal poslaneckého mandátu k neděli. Bývalý předseda ČSSD zůstal řadovým členem této strany. Nyní se chce věnovat svým synům a vzdělávání. O dalších pracovních plánech by chtěl mít jasno příští rok.

Ve Sněmovně Sobotka mimo jiné vedl delegaci Parlamentu do Středoevropské iniciativy, byl místopředsedou výboru pro životní prostředí a členem sociálního výboru. Sociální demokraté by měli podle zvyklostí navrhnout do delegace a těchto výborů jiného kandidáta nebo kandidáty.

Sobotka bude mít nárok na odchodné ve výši jednoho měsíčního platu. Bude činit 106.700 korun, což je částka, kterou pobírají vedoucí delegací a předsedové výborů a komisí.

Z pozice předsedy ČSSD Sobotka rezignoval loni v červnu kvůli klesajícím preferencím tehdy nejsilnější vládní strany. Ačkoli se volebním lídrem stal tehdejší místopředseda ČSSD a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a stranu vedl statutární místopředseda, ministr vnitra Milan Chovanec, řada straníků označuje hlavně Sobotku a jeho vedení za strůjce neúspěchu ČSSD v říjnových sněmovních volbách. Sociální demokraté přišli o 35 mandátů, jejich klub se ztenčil na 15 poslanců.

Sobotkovým nástupcem ve funkci předsedy ČSSD se stal před měsícem někdejší místopředseda Jan Hamáček, Chovance nahradil ve stranické pozici Jiří Zimola. Nové vedení nyní vyjednává s hnutím ANO Andreje Babiše možnou menšinovou vládní koalici, kterou by mohla ve Sněmovně tolerovat KSČM. Sobotka uvedl, že ve vnitrostranickém referendu o možném vzniku kabinetu ANO a ČSSD bude hlasovat proti. Mluvilo se o tom, že by pro takovou vládu nezvedl ruku při sněmovním hlasování o vyslovení důvěry, což by mohl být problém.

Sobotka měl jako ministerský předseda neshody s nynějším premiérem v demisi Andrejem Babišem. Po vleklém sporu ho loni nechal odvolat z funkce ministra financí.

Sobotka je v čtvrtým poslancem, který v nynějším volebním období složil mandát. Hned na listopadové ustavující schůzi rezignovali středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), její liberecký kolega Martin Půta (STAN) a bývalý senátor Jiří Hlavatý (za ANO).

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1