Články odjinud

Sociolog Herzmann pro INFO.CZ: Kauza Babiše jr. s tvrdými jádry nehnula, zkouškou jsou volby do EP

Sociolog Herzmann pro INFO.CZ: Kauza Babiše jr. s tvrdými jádry nehnula, zkouškou jsou volby do EP

Po pátečním hlasování o nedůvěře, které vláda Andreje Babiše přežila, by se mohlo zdát, že celá kauza kolem premiérova syna je uzavřená. Jaký měla dopad na politikovi příznivce a odpůrce? „Myslím si, že tato kauza rozdělením názorů příliš nepohnula. Nesmíme zapomenout, že takovým nepřímým poznatkem průzkumů, který není explicitně v jednotlivých otázkách, ale z toho všeho vyplývá, je skutečnost, že velká část společnosti si nepřeje turbulence na politické scéně. Lidé by chtěli, aby se politici více věnovali běžnému životu,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ sociolog, matematik a zakladatel agentury pro výzkum veřejného mínění PPM Factum Jan Herzmann. První opravdovou zkoušku podle něj pro hnutí ANO představují volby do Evropského parlamentu, které se odehrají na jaře.

Je po pátečním hlasování o nedůvěře vládě kauza Andreje Babiše mladšího pro veřejnost uzavřenou záležitostí, nebo může mít pokračování?

Myslím, že to není úplně uzavřená kauza, protože jsou tady skupiny populace, které jsou vyhraněně proti Andreji Babišovi. Pro ně současná situace znamená určité intermezzo, určitý oddech. Pak jsou tady skupiny, které jsou vyhraněně pro Andreje Babiše. Pro ně to bude znamenat také čekání na další „útok“ nebo kauzu, která přijde.

Tyto skupiny pravděpodobně budou i nadále polarizovat veřejné mínění, tak jako kdyby to hlasování o nedůvěře vládě snad ani neproběhlo.

Pokud jde o skupinu odpůrců, kteří se sešli v posledních dnech i k několika demonstracím, znamenala pro ně kauza Babiše juniora opravdu zlom, který jim mohl přivést i nové příznivce?

Máme ve veřejném prostoru z poslední doby některé průzkumy, které ukazují, že jádra – jak pro, tak proti Babišovi – se upevňují. Nezdá se, že by nějakým způsobem výrazně rostla množina lidí, která je proti Andreji Babišovi. Rozhodně nijak výrazně neroste skupina jeho zastánců.

Myslím si, že tato kauza rozdělením názorů příliš nepohnula. Nesmíme zapomenout, že takovým nepřímým poznatkem průzkumů, který není explicitně v jednotlivých otázkách, ale z toho všeho vyplývá, je skutečnost, že velká část společnosti si nepřeje turbulence na politické scéně. Předčasné volby mají minimální podporu. Lidé by chtěli, aby se politici více věnovali „běžnému životu“.

To si myslím, že kauza nijak zásadně nezměnila. Možná, že někde se o jeden, dva body některý tábor zvětšil či zmenšil. To ale z hlediska dlouhodobě vývoje veřejného mínění není nic podstatného.

Třeba výkyv v podpoře ODS a KDU-ČSL po jejich úspěších v komunálních a senátních volbách byl řádově stejný, ale z dlouhodobého hlediska to pravděpodobně bude znamenat málo. Vrátí se to zřejmě na původní úroveň.

Takovéto kolísání v náladách veřejnosti je poměrně běžné.

Argument hnutí ANO, že vláda potřebuje „klid na práci“, tedy u veřejnosti funguje dobře?

Myslím si, že jako komunikační argument to úspěšné je. U značné části populace to zabírá. Pravděpodobně tedy i u té, která není spokojená s tím, že v čele vlády stojí Andrej Babiš.

Na první pohled to vypadá tak, že existuje jedna skupina (různé výzkumy ukazují různá čísla, někde mezi třetinou až čtvrtinou populace), která chce tento model, to znamená, ať vláda funguje s Babišem v čele taková, jaká je.

INFOGRAFIKA DNE: Výroky v kauze Andreje Babiše mladšíhoINFOGRAFIKA DNE: Výroky v kauze Andreje Babiše mladšíhoautor: INFO.CZ

Podobně velká skupina by chtěla, aby existovala vláda bez Andreje Babiše. A další, aby vládla úplně jiná vláda.

Že by tam byl ovšem tlak na to, aby se něco opravdu stalo za každou cenu, to necítím. Mám teď na mysli masový tlak.

Samozřejmě jsou tady skupiny, které to prosazují. Čím větší města, tím více. Masové hnutí to ale zatím rozhodně není.

Umíte si představit, co by se muselo stát, aby tlak na premiéra výrazně a masově posílil? Nebo jsou obě skupiny „zakopané“ na svých pozicích a nic to nezmění?

Já jsem přesvědčen, že tu situaci posune až pravomocný rozsudek (v případě možného zneužití evropských dotacích při stavbě Čapího hnízda – pozn.red.), ať už bude takový či onaký. Obávám se ovšem, že toho se dočkáme až za dlouho. Zvlášť toho pravomocného rozsudku. Dříve podle mě uplyne celé volební období tohoto parlamentu.

Nevidím nic jiného zásadního, co by mělo výrazným způsobem vychýlit rovnováhu na jednu, nebo druhou stranu. Tím neříkám, že to neexistuje. Já to ale opravdu nevidím.

Zvládl podle vás šéf hnutí ANO a jeho tým kauzu ohledně Babiše juniora marketingově dobře?

Nejsem úplně odborník na marketingovou komunikaci. Myslím si ale, že Andrej Babiš a jeho tým to celkově zvládli poměrně dobře, i když v průběhu bylo vidět, že to nebylo pořád stejně dobře.

Domnívám se, že první reakce byla poněkud slabší, hodně nervózní.

Jak se blížilo hlasování o nedůvěře vládě, tak mně připadalo, že celá komunikace už byla konzistentnější a klidnější. Bylo tam méně emocí než na začátku, zejména těch negativních. Koneckonců pro Andreje Babiše a hnutí ANO je nejdůležitější výsledek. A ten je poměrně jasný: vláda ustála hlasování o nedůvěře. Tečka.

Jaký dopad může mít celá kauza na preference sociální demokracie? Ovlivní názor voličů fakt, že se ČSSD rozhodla, aby její poslanci odešli během hlasování ze sálu?

Zatím je informací o tom, jak se na to dívají voliči sociální demokracie, poměrně málo. Zdá se ale – zdůrazňuji, zdá se, že jsou stejně rozděleni jako v okamžiku, kdy sociální demokracie ve vnitrostranickém referendu hlasovala o tom, zda do této vlády vstoupit. Existují přibližně stejně velké tábory příznivců i odpůrců společného vládnutí.

Je zřejmé, že krok, který zvolila soc.dem., tedy odchod ze sněmovny, pravděpodobně reagoval na jejich informace o klimatu. Nevím, do jaké míry v členské základně, a nebo mezi jejich voliči. Netuším, jaké průzkumy má sociální demokracie k dispozici pro vlastní potřebu.

Nečekám, že by to v krátkodobém horizontu změnilo podporu sociální demokracie. Co to udělá v dlouhodobém výhledu, to bychom věštili z křišťálové koule. Myslím si, že v případě této strany se asi nestane nic podstatného do sjezdu strany (na jaře 2019 – pozn.red.), a to ani s její podporou v preferencích.

Co se stane po sjezdu, je velké neznámá.

Jak z celé situace vychází opoziční strany, které vyvolaly hlasování o nedůvěře? Může jim to přihrát nové příznivce, nebo naopak některé odradit?

V každém případě tam budou oba prvky. Budou noví příznivci, stejně jako lidé, kterým to nevyhovuje. Myslím si, že zejména strany, které stály v čele odporu, mají šanci získat nové příznivce. To se týká hlavně ODS a Pirátů. Jak to uchopí a zda to dokáží využít, si netroufám odhadovat.

U menších politických stran – mám na mysli zejména TOP 09, KDU-ČSL a STAN – si myslím, že to v žádném případě nezmění obraz, který dávají volební modely. Strany nadále zůstávají ohrožené - v případě TOP 09 jde o velké o ohrožení – pětiprocentní hranicí pro vstup do sněmovny. Nemám pocit, že by jim tato kauza zásadním způsobem přihrála.

Jak je na tom SPD?

V jejím případě šlo o velmi obratný postup a vůči tomu typu voličů, kteří Tomio Okamurovi naslouchají, to vyslalo signál, že strana je silná a nadějná. Já si myslím, že jim to pomůže a že nějaké procento může přibýt.

Opozičním stranám se vyčítalo, že nemají plán B. Mělo to vliv i na veřejnost? Bála se, že není jasné, co by se stalo, kdyby opravdu padla Babišova vláda?

Myslím si, že z komunikačního hlediska a z pohledu formování vztahů s voliči tam chyby byla. Voliči – a to dokonce i ti, kteří to nechtějí moc přiznat – preferují, aby v čele politických proudů byly silné osobnosti. Tím neříkám přímo autoritativní, ale silné.

Kdyby opozice byla bývala schopná říct: „my jsme pro odvolání a navrhujeme pana X nebo paní Y do čela vlády a chceme, aby prezident zvážil tuto možnost“, tak by to znělo jinak, než když je to jen to proti.

Myslím si, že by v takovém případě mohly strany získat nějaké procento navíc. Tuto šanci vlastně promarnily. Ale že by jim to mělo uškodit, si také nemyslím.

Z politologického hlediska se už delší dobu ukazuje, že problémem hnutí ANO je nízký koaliční potenciál. Nyní stranu podporují sociální demokraté a komunisté, „vyhrožovat“ může zapojením SPD. Nemusí to tak být ale vždy. Cítí to voliči jako problém?

Domnívám se, že to voliči vnímají. Myslím si, že to tak vidí i část příznivců hnutí ANO. Neumím ale odhadnout, zda to povede k tomu, že kvůli tomu jeho podpora oslabí, nebo naopak posílí.

Může se stát to, že část veřejnosti, která pořád ještě není úplně spokojená s „kamennými politickými stranami“ a ANO se pořád ještě tváří, že není tradiční partaj, tak ta si řekne: „Je jich tam osm, co se neumí dohodnout a tomu jednomu nejsilnějšímu staví překážky, tak pojďme toho jednoho podpořit, ať má překážek méně“. Je to jedna z možností, nevím, jaká je její pravděpodobnost. Také nevím, jaká je pravděpodobnost opačného vývoje, tedy že to hnutí oslabí.

Myslím si, že prvním signálem budou evropské volby, ke kterým přijde jen politická zainteresovaná část populace. Pokud i v nich hnutí ANO uspěje – při nějaké řádově dvacetiprocentní účasti, tak to podle mého soudu bude znamenat, že je „na vítězné vlně“.

Kdyby naopak výrazně neuspělo a dopadlo jako třeba ve volbách senátních, tak by se u něj měla rozblikat nějaká červená kontrolka.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud