Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sommerová a spol. zkreslují realitu: FAMU není v krizi. Spor o děkana rozhodne soud, říká Bendová

Sommerová a spol. zkreslují realitu: FAMU není v krizi. Spor o děkana rozhodne soud, říká Bendová

Páteční rozhodnutí rektora AMU Jana Hančila, který nevyhověl návrhu Akademického senátu a neodvolal děkana FAMU Zdeňka Holého, bude mít podle všeho soudní dohru. Podle předsedkyně Akademického senátu FAMU Heleny Bendové totiž rektor svým rozhodnutím popřel autonomii fakulty a zákonné pravomoci jejího samosprávného orgánu. „Tím se najednou interní, vlastně ne tak zajímavý spor jedné fakulty, posouvá na obecnější rovinu, zpochybňuje se dělba pravomocí na univerzitách a role fakultní samosprávy,“ uvedla Bendová, která působí jako odborná asistentka Centra audiovizuálních studií na FAMU, v rozsáhlém rozhovoru pro INFO.CZ. Zároveň podle ní není pravda, že by FAMU čelila nějaké vleklé krizi. Podle ní je to mediální obraz, který začali vytvářet příznivci děkana v médiích, lidé jako Jiří Strach, Olga Sommerová, Jiří Svoboda, který hrubě zkresluje realitu.

Jak hodnotíte páteční rozhodnutí rektora AMU, který nevyhověl návrhu Akademického senátu a neodvolal děkana Zdeňka Holého?

Vzhledem k tomu, že Senát navrhl odvolání děkana osmi hlasy z devíti a bez jakýchkoli procedurálních pochybení, tak je pro mě rozhodnutí rektora nepochopitelné. Rektor by mohl neakceptovat rozhodnutí senátu při nějaké pochybnosti, například o procedurální správnosti volby Senátu, v tom podle mne spočívá jeho kontrolní úloha, jenže rektor Jan Hančil své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že důvody pro odvolání děkana jsou vágní a nepřezkoumatelné.

Senát ale není povinen a v podstatě ani nemůže psát nějaké podrobné zdůvodnění, hlasování senátorů o odvolání je ze zákona tajné. Když jsme rektorovi coby navrhovatelé odvolání nabízeli, že mu můžeme poskytnout třeba svědectví zaměstnanců, kteří byli ze strany děkana ponižováni či zastrašováni a kteří se bojí či stydí s tím vystoupit veřejně, jak to u takových případů téměř vždy bývá, tak to rektor odmítl.

Rektor také například tvrdí, že nelze po dvou letech usuzovat, zda děkan plní nebo neplní program, se kterým byl zvolen, a i proto ho odmítá odvolat – tím vlastně říká, že kvůli neplnění programu nelze děkana odvolat nikdy, protože je třeba počkat čtyři roky. Co kdyby svůj program náhodou poslední měsíc začal děkan plnit…

Co je ale nejdůležitější: rektor svým rozhodnutím popřel autonomii fakulty a zákonné pravomoci jejího samosprávného orgánu. Tím se najednou interní, vlastně ne tak zajímavý spor jedné fakulty, posouvá na obecnější rovinu, zpochybňuje se dělba pravomocí na univerzitách a role fakultní samosprávy. A stává se to nebezpečným precedentem.

Jaké byly klíčové důvody nebo příčiny, které vedly senát k návrhu na odvolání? Ptám se proto, že je rektor dle svých slov neshledal důvodné...

Byla to kumulace problémů spjatá primárně se způsobem řízení školy ze strany děkana Holého. Jeho kroky coby manažera byly leckdy málo argumentované a nekoncepční, ale přitom prosazované někdy až nátlakovým způsobem. V rámci vysoké školy nám tento autoritativní způsob řízení, neberoucí dostatečně v potaz názory pedagogů, vedoucích kateder a garantů oborů, připadá nevhodný.

Univerzita má být prostorem dialogu a kritického myšlení, ne silového prosazování názoru jednoho člověka. Pokud škola přestává být řízena na základě konsensu mezi vedením a jednotlivými katedrami, pokud není možné se dohodnout na základě racionální argumentace a veškerá moc, včetně rozhodování o náplni jednotlivých předmětů a toho, kdo je má či nemá učit, se začíná přesouvat na jedinou osobu, tak to potenciálně ohrožuje i kvalitu výuky.

Děkan podle nás vnesl do školy také velmi škodlivé a nespravedlivé dělení na jakési údajně funkční a nefunkční katedry, dělení, které ale nebylo založené na pečlivé analýze situace, nýbrž do nějaké míry na pomluvách a osobních animozitách – vidět je to třeba na tom, jak se děkan vyjadřuje o vedoucím katedry dokumentu a vůbec o celé této katedře. Její absolventi, studenti i pedagogové přitom vytváří originální a různorodá díla, která mají leckdy úspěch i za hranicemi a patří k tomu nejlepšímu, co ve zdejší kinematografii vzniká.

Co dalšího vám vadilo?

Dále bych zmínila, že namísto utlumování konfliktů je děkan sám občas rozdmychává a vytváří, dává výtky zaměstnancům z neopodstatněných důvodů, či exemplárně veřejně „trestá“ ty zaměstnance, kteří k němu nejsou dost loajální. To vše vytváří škodlivé pracovní prostředí, ve kterém se cítí část lidí, ať už pedagogů či studentů, špatně a demotivovaně.

Na druhou stranu je třeba říct, že velká část kateder a jejich vedoucích s děkanem vychází dobře, stejně tak děkan udělal i některé pozitivní věci, zkvalitnila se například grantová činnost či udělování habilitací, to si samozřejmě uvědomujeme.

Negativa tedy převažují?

Ano. Zmiňované problémy, i když se dotýkají třeba jen pětiny či čtvrtiny školy, jsou podle mne a kolegů tak závažné, že jsou dostatečným důvodem pro odvolání, které by umožnilo následně najít děkana, jenž by školu spíše spojoval a postupoval více demokraticky a koncepčně.

A jak podle vás páteční rozhodnutí rektora ovlivní chod a atmosféru na FAMU?

Bojím se, že namísto jakéhosi restartu a hledání společné vize budoucnosti fakulty, což mohla přinést volba nového děkana, jsme nyní v situaci, která je poměrně zablokovaná. Děkan Holý bohužel alespoň prozatím nepřišel s konkrétními kroky, jak situaci uklidnit, jak dokázat té nespokojené části školy, že je ochotný naslouchat a svůj dosavadní způsob řízení školy zásadně proměnit.

Na druhou stranu škola funguje samozřejmě bez nějakých potíží dál, máme zkouškové, studenti pracují na svých filmech atd., tedy bez ohledu na to, kdo je či není děkan. Byla bych ráda, aby studenti neztratili důvěru v to, že je škola navzdory tomuto sporu plná pedagogů, kteří se jim intenzivně a s veškerou péčí věnují, a to je nakonec to podstatné.

Existuje v novodobých dějinách českého vysokého školství podobný příklad? Tedy situace, kdy by rektor nevyhověl podobně závažnému návrhu Akademického senátu?

Podle informací, které mám, se jedná o bezprecedentní zásah do samosprávy fakulty. Rektoři občas nevyhoví návrhu na jmenování či odvolání děkana, ale ty případy mívají nějaké procedurální pochybení ze strany senátu, případně to rozhodnutí nemá dostatečnou sílu, je třeba jen o jediný hlas a podobně.  

Jak budete jako Akademický senát na krok rektora reagovat? Jaké kroky zvažujete?

Momentálně zkoumáme za pomoci právníků možnosti, jak reagovat. Pokud je možné odvolání, zkusíme se nejprve odvolat, jinak to budeme muset řešit soudní cestou. Soud nejspíš potrvá déle, než bude děkan Holý ve své funkci, zbývají mu dva roky, ale připadá mi podstatné, aby vznikl nějaký judikát, který určí, zda rektor i v takto jednoznačném případě, kdy senát hlasoval v naprosté většině pro odvolání, může jeho rozhodnutí neakceptovat.

Pokud by rozhodnutí rektora bylo v pořádku, bude to mít závažné důsledky pro všechny akademické senáty – rektor, který přitom na dané fakultě nepůsobí a nemůže mít dostatek informací například o každodenním manažerském fungování děkana, se najednou staví do pozice svrchovaného posuzovatele toho, zda lze či nelze děkana odvolat, ať si senát říká, co chce. Silně by se tím oslabila už tak nepříliš silná pozice akademických samosprávných orgánů.

Přitom právě akademická samospráva zajišťuje, že univerzity fungují na základě určité míry interní diskuse, vnitřní kritiky, akademických svobod, prosazování zájmů studentů i pedagogů atd., a nikoli jako firmy ovládané nekontrolovaně shora jedním jediným člověkem. Je to obecná hodnota, kvůli které má smysl jít do soudního sporu, i když by to už nijak neovlivnilo, zda děkan Holý setrvá na FAMU či nikoli.     

Kde vlastně spatřujete primární příčiny vleklé krize na FAMU?

Já bych hlavně nesouhlasila, že FAMU je v nějaké vleklé krizi. Je to normálně fungující, profesionální, prestižní, ve světě oceňovaná filmová škola, na které učí mnoho kvalitních učitelů a která produkuje ve všech oborech zajímavé absolventy. Mediální obraz, který začali vytvářet příznivci děkana v médiích – lidi jako Jiří Strach, Olga Sommerová, Jiří Svoboda – hrubě zkresluje realitu. Jsou to lidé, kteří si nyní řeší především svojí osobní bolístku vůči předcházejícímu děkanovi Michalovi Bregantovi, kterému se povedlo posunout FAMU na úroveň kvalitní univerzity, nicméně za cenu odchodů některých pedagogů, kteří mu to nikdy nezapomněli.

Zdeněk Holý tento narativ, tedy že převzal školu, která se téměř rozpadala, kde jsou studenti zatěžováni jakousi škodlivou teorií, kde se neučí řemeslo, kde nejsou dobří absolventi, sám občas aktivně šíří, aby tak zdůraznil svou záchrannou roli – staví se do pozice někoho, kdo přišel udělat jakési zásadní reformy a tím zachránit českou kinematografii. Stačí se podívat na některé jeho rozhovory v médiích, nebo na to, co říkal na některých plénech akademické obce, na jeho vyjádření z podzimu pro Asociaci režisérů a scenáristů a podobně.

Ten příběh o záchraně školy a vůbec české kinematografie je pro některé lidi ve své jednoduchosti lákavý a věří mu, potíž ale je, že není pravdivý: škola není ve skutečnosti v nějaké strašlivé hluboké krizi, není pravda, že se na ní neučí řemeslo, není pravda, že Zdeněk Holý dělá nějaké zásadní reformy výuky, které ze špatných studentů náhle udělají dobré, a pak budeme vyhrávat ceny v Cannes.

Ve skutečnosti za celé ty dva roky jeho působení ve funkci ani neproběhly normální anonymní evaluace předmětů, nevznikla žádná argumentovaná analýza dosavadního stavu a slabin jednotlivých kateder, neuskutečnila se reforma nevyhovujícího kreditového systému, nevznikly skoro žádné zásadní nové předměty, které by reformovaly výuku. FAMU se samozřejmě může a měla by proměňovat k lepšímu, nejsme určitě dokonalí, ale zároveň je třeba rozlišovat, co jsou jen účelově vytvářené mýty a co je realita.

Senátní volby se blíží. Aktuální zpravodajství i informace o kandidátech naleznete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1