Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Soud zprostil Vitáskovou obžaloby v kauze solárních elektráren. Původně dostala osm a půl roku

Soud zprostil Vitáskovou obžaloby v kauze solárních elektráren. Původně dostala osm a půl roku

Olomoucký vrchní soud dnes zprostil obžaloby bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou v kauze neoprávněně udělených licencí solárním elektrárnám na Chomutovsku. Podle soudu se neprokázalo, že se stal skutek, za který byla stíhána. Vitáskovou původně krajský soud potrestal 8,5 lety vězení.

Odvolací soud dnes také snížil tresty majitelům obou elektráren Saša-sun a Zdeněk-sun, bratrům Zdeňkovi a Alexandrovi Zemkovi ze 7,5 let na šest let a devět měsíců. O 1,5 roku na sedm let soud snížil trest bývalé vedoucí odboru licencí ERÚ Michaele Schneidrové.

V kauze čelilo obžalobě u odvolacího soudu osm obžalovaných. Soud snížil trest také reviznímu technikovi Vladimíru Čimperovi, a to z 5,5 roku na čtyři. Dalšímu technikovi Karlu Šupinovi, který se podle soudu na nepravdivých revizních zprávách rovněž podílel, ponechal trest 5,5 roku, ale snížil mu o polovinu peněžitý trest na 250.000 korun. Naopak dalším jejich dvěma kolegům, obžalovaným Janu Hudečkovi a Jaroslavu Krymovi soud tresty zvýšil o rok z šesti na sedm let.

Bývalé vedoucí licencí Michaele Schneidrové soud kromě snížení trestu nově uložil peněžitý trest 250.000 korun. Vyhověl tak návrhu žalobce. Naopak bratrům Zemkovým potvrdil peněžitý trest sedm milionů korun, žalobce přitom žádal finanční satisfakci třikrát vyšší. Peněžité tresty ve výši 100.000 korun a půl milionu korun potvrdil odvolací soud obžalovaným Čimperovi, Hudečkovi a Krymovi.

Schneidrová, která byla obžalována za zneužití pravomocí veřejného činitele kvůli zastavení obnovy správního řízení, v němž mohli majitelé elektráren Saša-sun a Zdeněk-sun o licenci přijít, u soudu vzala veškerou vinu na sebe, Tvrdila, že ji její nadřízená Vitásková žádný souhlas či doporučení k vydání jejího stanoviska nedala.

Podle obžaloby majitelé elektráren Saša-sun a Zdeněk-sun, bratři Zdeněk a Alexandr Zemkovi, získali licenci neoprávněně a dostali tím právo na velmi výhodnou výkupní cenu za solární elektřinu dodanou do veřejné sítě, která platila pro elektrárny s licencí do konce roku 2010. Licence nakonec oběma elektrárnám odebral jiný soud předloni v květnu s odůvodněním, že je elektrárny získaly podvodem na základě falešných revizních zpráv.

Vrchní soud se případem o rozsahu 10.000 stran zabýval od minulého týdne. Rozsudku se dnes Vitásková ani Schneidrová osobně neúčastní.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1