Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sovětský svaz měl v Československu připravené rakety středního doletu. Stáhl je před 30 lety

Sovětský svaz měl v Československu připravené rakety středního doletu. Stáhl je před 30 lety

Jedním z projevů studené války bylo neustálé zbrojení včetně rozmisťování raket středního doletu na obou stranách rozdělené Evropy. Změna směrem k odzbrojování přišla koncem 80. let minulého století, když Sovětský svaz a Spojené státy začaly realizovat závazky Smlouvy o likvidaci sovětských a amerických jaderných raket středního a kratšího doletu (INF) podepsané v prosinci 1987. Před 30. lety, 25. února 1988, zahájil Sovětský svaz stahování svých raket středního doletu z území Československa a tehdejší Německé demokratické republiky.

Sovětské rakety byly rozmístěny v 80. letech v NDR, v Bulharsku a v Československu. V Československu se tak stalo na základě mezivládního ujednání se Sovětským svazem, které bylo zveřejněno v říjnu 1983. Koncem téhož roku bylo v Hranicích na Moravě rozmístěno 39 jaderných raket SS 12 (OTR 22) s doletem 500 až 1000 kilometrů a 24 mobilních odpalovacích zařízení. Palebná postavení byla v lokalitách Přáslavice, Zelený kříž a Stará Voda na okraji vojenského újezdu Libavá.

Samotná raketa byla dlouhá 12 metrů, její dolet byl 900 kilometrů a mohla nést jadernou hlavici o síle až 500 kilotun. (bomba svržená na Hirošimu měla sílu zhruba 15 kilotun). Zda byly na českém území i jaderné hlavice není prokázané a je to dodnes předmětem řady spekulací. Odsun raket a dalšího vybavení ze základny v Hranicích byl dokončen 16. března 1988.

Odsun amerických raket Pershing byl oficiálně zahájen v září 1988 odvozem prvních raket z německé základny Waldheide u Heilbronnu. Na podzim byly odvezeny první rakety a střely také z Itálie, Belgie a Británie. Poslední opustila Evropu 26. září 1990.

USA svoji poslední raketu, které se týkala INF, zničily 6. května 1991. Poslední dvě sovětské rakety byly zneškodněny na kazašském vojenském polygonu Kapustin Jar o šest dní později. Celkem bylo zlikvidováno 2692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1846 sovětských a 846 amerických.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1