Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Špatný vtip! Politici sepsuli Zemana za výrok o likvidaci novinářů

Špatný vtip! Politici sepsuli Zemana za výrok o likvidaci novinářů

Čeští politici odsoudili slova prezidenta Miloše Zemana o likvidování novinářů, které pronesl v Pekingu v úvodu schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jako velmi nepodařený vtip. Podle mluvčího hradu Jiřího Ovčáčka, který doprovází Zemana při cestě do Číny, šlo o bonmot. Na sociální sítě napsal, že očekává trapně pohoršené komentáře politiků, kteří se k médiím rádi lísají.

Za velice nepodařený označil vtip šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Mně se hrubě nelíbí, a je mi to jedno s kým, jestli s Putinem, nebo s někým jiným, aby se debatovalo o tom, jestli se mají novináři likvidovat nebo omezit. To je něco, co je velice nepodařené, a to říkám diplomatickým způsobem,“ uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. 

I podle místopředsedy ODS Martina Kupky byl žert nevhodný. Jeho vyznění podle něj ještě umocnila souvislost s Putinem. „Proto mě mrazí,“ uvedl Kupka ve stejném pořadu. Zemanův dlouhodobý kritik, ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) na twitteru sdělil, že takové vyjadřování považuje za nepřijatelné i jako vtip. „Distancuji se od výroků prezidenta Zemana na adresu novinářů,“ napsal.

Europoslanec za ANO Pavel Telička míní, že Zeman svým výrokem o novinářích v přítomnosti Putina jen potvrdil, že si nezaslouží podporu kandidatury. „Není způsobilý úřad vykonávat,“ napsal na twitteru. Podle ministra zemědělství a místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky je trapné, aby český prezident vtipkoval na téma likvidace novinářů s prezidentem státu, kde novináři umírají bez vyjasnění. Uvedl to na twitteru.

„Novináři zásadně nikdy bonmoty nechápou. Očekávám teď trapně pohoršené komentáře a rozhořčené reakce politiků, kteří se k médiím rádi lísají,“ nechal se na sociálních sítích slyšet Ovčáček.

Dnešní jednání prezidentů Zemana a Putina se odehrálo v ruštině. Na počátku se ale Putin dotázal svého protějšku, zda se bude tlumočit. Zeman to označil za zbytečné. Podle ruských médií měl Zeman při příchodu dojem, že je v místnosti mnoho novinářů a bylo by prý dobré je „likvidovat“, na což Putin reagoval v diplomatičtějším duchu. Odpověděl: „Není třeba likvidovat, ale snížit jejich počet, to ano.“ Výroky na okraj jednání zachytil zvláštní dopisovatel listu Komsomolskaja pravda, který se na svém twitterovém účtu věnoval zajímavostem ze setkání.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1