Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Špičky ČSSD hledají v Hradci Králové cestu z krize. „Potřebujeme silného vůdce,“ říká Birke

Špičky ČSSD hledají v Hradci Králové cestu z krize. „Potřebujeme silného vůdce,“ říká Birke

Poslanec Jan Birke téměř jistě nebude na mimořádném sjezdu obhajovat funkci místopředsedy ČSSD. Novinářům během dnešního jednání širšího vedení strany v Hradci Králové řekl, že se chce soustředit na to, aby v příštím roce obhájil v komunálních volbách funkci starosty Náchoda. Očekává, že během dnešního jednání se jasně přihlásí osobnost, která by po sjezdu mohla sociální demokracii vést.

Birke se místopředsedou ČSSD stal letos v březnu na řádném sjezdu sociální demokracie v Brně. Před sněmovními volbami, ve kterých ČSSD propadla a získala jen 15 mandátů, byl původně volebním manažerem. Funkce se ale vzdal v červnu poté, co post předsedy strany opustil premiér Bohuslav Sobotka. Ve zbytku kampaně převzal jeho roli slovenský expert Robert Žanony, volebním lídrem se stal další místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Novinářům dnes Birke řekl, že s největší pravděpodobností kandidovat do vedení ČSSD znovu nebude. „Je to na 90 procent. Chci se velmi intenzivně soustředit na obhajobu v komunálních volbách,“ vysvětlil Birke, který je náchodským starostou od roku 2010. V říjnu také obhájil funkci poslance a ostatní členové dolní komory za ČSSD ho pak zvolili místopředsedou klubu.

Dnešní zasedání ústředního výkonného výboru ČSSD v Hradci řeší termín i formální podobu mimořádného sjezdu, kde by měla strana reagovat na volební výsledek změnou vedení. „Jsem zastánce toho, že bychom se neměli zabývat sami sebou, (měli bychom) přestat přešlapovat na místě a jít směrem dopředu,“ řekl novinářům Birke. Dodal, že není zastáncem přímé volby nového předsedy, kterou původně navrhoval úřadující šéf ČSSD Milan Chovanec.

Birke doufá, že se kandidát na předsedu dnes přihlásí. „Potřebujeme silného vůdce. A ten to musí říct, nemůže přešlapovat, říkat možná nebo nevím,“ uvedl. Kromě toho se podle něj během dnešního jednání „rozsekne“, zda bude mimořádný sjezd strany jednodenní, nebo dvoudenní. Diskutovat by se mělo i o tom, zda ČSSD nezmění stanovy, což by umožnilo kandidovat na šéfa strany i lidem, kteří v ní nejsou alespoň čtyři roky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1