Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spojenecká osa Zeman-Babiš stále trvá, říká k prezidentově chvále šéfa ANO politolog

Spojenecká osa Zeman-Babiš stále trvá, říká k prezidentově chvále šéfa ANO politolog

Snad žádný odcházející ministr financí si od prezidenta nezasloužil tolik chvály, jako dnes Andrej Babiš od Miloše Zemana. „Chtěl bych mu vyjádřit velikou úctu a veliké poděkování,“ prohlásil Zeman během jmenování Babišova nástupce Ivana Pilného ministrem financí. Podle politologa prezidentova pochvala šéfa hnutí ANO naznačuje jejich spojenectví, které stále trvá.

„Byl to člověk, který vykonal v čele ministerstva financí práci, kterou nedokázal nikdo předtím. Dokázal dosáhnout výrazného rozpočtového přebytku, zlepšení výběru daní a snížení daňových úniků. Možná právě proto ho provázela závist, která v české kotlině doprovází každého, kdo je úspěšný, ze strany těch, kdo jsou buď méně úspěšní, nebo dokonce neúspěšní,“ řekl dnes na Hradě o Andreji Babišovi Zeman.

„Myslím, že každému kdo alespoň elementárně sleduje českou politickou scénu, je jasné, že spojenectví Andreje Babiše a Miloše Zemana stále trvá,“ komentoval situaci pro INFO.CZ politolog a sociolog Tomáš Lebeda.

Komentátoři naznačují, že oboustranně výhodné spojenectví mezi politiky vzniklo po takzvaném lánském puči, kdy Zeman potřeboval nalézt ve vládě nějakého spojence. Vybral si Andreje Babiše, kterému od té doby politicky pomáhá, proti Sobotkově ČSSD se prezident naopak často vymezuje.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1