Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spolupráce Corbyna s StB? Badatelé uvádí na pravou míru tvrzení exrozvědčíka

Spolupráce Corbyna s StB? Badatelé uvádí na pravou míru tvrzení exrozvědčíka

Tvrzení bývalého rozvědčíka Státní bezpečnosti (StB) Jána Sarkocyho, že šéf britských Labouristů Jeremy Corbynem v 80. letech vědomě spolupracoval s StB a dostával za to peníze, je v rozporu s dochovanými materiály, říká ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková. Podle Ptáčníkové tento politik nemohl být agentem, protože v tom případě by měl zcela jinak vedený svazek. 

„Byl (Corbyn) naverbován. Dostával za to (za informace) i prachy,“ řekl dnes Sarkocy novinářům, byť peníze mu prý sám nepředával. Dodal, že Corbyna „přihrál" StB nyní významný poslanec labouristické strany, a že naverbování Corbyna se uskutečnilo „pod ochranou Ruska“.

„Všechny informace, které jsme dostávali nejen od něj, ale i od jednoho podpůrného zdroje, aby to bylo verifikovatelné, byly hodnoceny v Moskvě ´jedničkou´. To, co nemohli dělat Rusové, jsme dělali my,“ uvedl nyní 64letý Sarkocy, který žije nedaleko Bratislavy. Corbyn se podle něj například účastnil asi dvakrát ročně recepcí na československé ambasádě.

Na dotaz, zda Corbyn věděl, že mluví nejen s diplomatem, ale zároveň s příslušníkem StB, Sarkocy odpověděl, že v té době nebylo pochyb, že českoslovenští diplomaté pracují pro StB.

Tvrzení, že Corbyn vědomě spolupracoval s StB, však vyvrací badatelé. „Kdyby byl Corbyn agent, měl by svazek vedený v jiné kategorii. To jsou svazky řádu čtyři, to znamená že jejich čísla začínají čtyřkou,“ říká ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková. Vedení agentů dle ní mělo svá přesná pravidla, a když se jím někdo stal, byl převeden do jiného typu svazku. Tvrzení bývalého rozvědčíka jsou tak v přímém rozporu s archivními materiály.

Sarkocy byl v roce 1989 z Velké Británie vyhoštěn spolu s několika dalšími rozvědčíky. Ještě v té době je v závěrečné zprávě o jeho stycích uveden Corbyn jako „RS“, tedy osoba, o niž měla rozvědka zájem, nikoli jako agent.

Ve svazku se dochovaly pasáže, které naznačují, že rozvědka se snažila vystupovat tak, aby Corbyn neměl žádné podezření. Doslova je tam uvedeno, že výdaje na schůzky mají být takové, aby „nebolo možné dedukovať zo strany CORBYNa prípadný operatívny záujem“.

Ke stejnému závěru došel i badatel Radek Schovánek. „V žádném ze svazků vedeném k Jánu Sarkocymu (Dymičovi) se jméno Jeremyho Corbyna nevyskytuje. Za dobu svého působení v Londýně získal pouze jednoho spolupracovníka vedeného v kategorii DS (důvěrný styk), tedy člověka, který se scházel s rozvědkou oficiálně, nicméně poskytoval hodnotné informace. Tímto získaným zdrojem zcela jistě nebyl Jeremy Corbyn neboť k jeho osobě nebyl zaveden osobní svazek, jak vyžadovaly předpisy při převedení osoby do kategorie DS,“ napsal badatel v komentáři, který byl publikován na serveru Echo24.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1