Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spor o platy nekončí. Vojtěch se sedmi procenty u lékařských odborů nepochodil

Spor o platy nekončí. Vojtěch se sedmi procenty u lékařských odborů nepochodil

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se dnes s lékařskými a zdravotnickými odbory nedohodl na výši růstu platů zdravotníků. Nabízel jim sedm procent do tarifních platů zaměstnanců v příspěvkových organizacích ministerstva. Odbory chtěly deset procent pro všechny, jak jim slíbila předchozí vláda. Novinářům to řekli po dnešním jednání. Ministr chce předložit návrh na sedmiprocentní růst ministerstvu práce, které připravuje pro příští rok platové tabulky pro státní zaměstnance. Vládní dohoda byla pět procent všem ve státním sektoru.

„My nemáme přímý vliv na odměňování v jiných nemocnicích než ministerstvem přímo řízených a některých krajských,“ řekl novinářům ministr. Odmítá navíc plošné odměňování, ředitelé nemocnic si podle něj mají sami rozhodnout, komu a kolik přidají. Peníze na to příští rok podle něj mít budou, do nemocnic půjde o 20 miliard korun víc než letos. Je to výsledek dohody všech segmentů zdravotnictví.

„Předpokládáme, že k navýšení dojde a bude ještě větší. Ale na tom se s odbory neshodneme. Zaměstnavatelé vnímají, že problém existuje, a nedovolí si nezaplatit personál. Ředitel, který mu nezaplatí a personál mu odejde, si nemocnici moc dlouho neudrží,“ dodal Vojtěch.

Odbory ale ředitelům nevěří, že se peníze navíc dostanou k zaměstnancům. „Plošný nárůst platů měl pro nemocnice sloužit jako stabilizační prvek, protože většina zaměstnanců v nemocnicích je extrémně přetěžovaná,“ řekla novinářům předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

„Plošně ve všech českých nemocnicích je porušovaný zákoník práce i další předpisy, například o manipulaci s těžkými břemeny,“ dodala Žitníková. Na některých odděleních podle ní sestra sama zvedá těžké pacienty. Odbory proto pošlou podání na inspektoráty práce, aby zkontrolovaly počty přesčasových hodin.

Nemocnice podle ní nemohou konkurovat výrobní sféře či obchodním řetězcům, kde je nástupní plat i kolem 29.000 korun.

Ve zdravotnictví pracuje asi 260.000 lidí, v sociálních službách kolem 100.000. Nejvíce, asi 80.000, je zdravotních sester, jejichž hrubý plat byl loni ve státní sféře průměrně 36.000 korun, v nestátní 24.200 korun. Platy sester rostly podle analýzy ministerstva zdravotnictví loni o 12 procent místo slíbených deseti procent. Za poslední čtyři roky to bylo téměř o třetinu. Přesto jich aktuálně v nemocnicích chybí kolem 3000. Pomoci má příspěvek 5000 korun za práci na směny, který dostanou od příštího roku.

Odbory namítají, že sestry v městských, krajských a soukromých nemocnicích dostávají méně a příplatky se k nim mnohdy nedostanou. Ministerstvo navrhuje sedmiprocentní růst také pro začínající lékaře, zkušenější dostanou dvě procenta navíc. „Myslíme si, že u nich to víc než u tarifu je o dalších složkách mzdy,“ dodal ministr.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1