Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stát koupí část Sázavského kláštera vrácenou v restitucích. Předpokládaná cena je 10 milionů

Stát koupí část Sázavského kláštera vrácenou v restitucích. Předpokládaná cena je 10 milionů

Stát odkoupí část areálu Sázavského kláštera, která patří benediktinům. Ti objekty nedávno získali v restituci. Celý areál ale má tři vlastníky - stát a dva církevní subjekty, proto je jeho správa náročná. Obtížná je situace s budovou, která je součástí konventu a která je částečně ve vlastnictví opatství a částečně zůstala ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ), řekl správce Benediktinského opatství Panny Marie a Sv. Jeronýma v Emauzích Karel Švejda. Protože jde o nadlimitní veřejnou zakázku, bude se odkupem budovy ve středu zabývat vláda. Předpokládána cena zakázky je deset milionů korun bez DPH.

Vyplývá to z materiálu pro vládu, který má k dispozici ČTK. Opatství nabídlo NPÚ prodej převážné většiny jím vlastněných nemovitostí a u dvou pozemků tvořících část zahrad nabídlo zřízení věcného břemene na 40 let, což umožní zahrady opravit podle připraveného projektu. Cenu určil znalecký posudek a nabídka prodávajícího. Znalec ji určil na přibližně šest milionů, ministerstvo financí schválilo navýšení ceny o přibližně čtyři miliony. Odhad tržní hodnoty stanovil znalec na 10,57 milionu, sjednaná cena je nakonec o více než 500 tisíc korun nižší.

„Areál kláštera je v důsledku církevních restitucí tvořen vzájemně propojenými nemovitostmi tří různých vlastníků, což uvádí NPÚ do nepříznivé vlastnické situace,“ sdělila mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Správa klášteru Sázava zůstala podle ní v důsledku změn vlastníků bez jakéhokoliv zázemí. „Opatství, vědomo si komplikované vlastnické struktury, nabídlo NPÚ prodej většiny jím vlastněných nemovitostí,“ uvedla. Ani jedna ze stran ale nechce sdělit částku, za jakou stát budovy odkoupí.

Švejda doplnil, že o objekty opatství požádalo v restitucích, protože dříve byly majetkem kláštera. „Ve 30. letech jsme to měnili za velkostatek v Suchdole a bylo předjednáno, že budovu získáme celou. Směna se ale neuskutečnila, takže v tuhle chvíli v tom baráku vlastníme kus přízemní chodby, kus patra a kus střechy bez samostatného přístupu,“ uvedl.

Stát vrátil v roce 2016 při majetkovém vyrovnání státu s církvemi části areálu Sázavského kláštera. Římskokatolická farnost Sázava - Černé Budy dostala kostel svatého Prokopa, který je ústřední budovou areálu Sázavského kláštera, torzo gotického trojlodí s věží a faru. Řád benediktinů dostal menší část konventu, budovu prelatury a část zahrad. Budova kláštera s expozicí věnovanou slovanské vzdělanosti zůstala státu. Tři zmíněné budovy se mají brzy rekonstruovat, přispějí na ni 101 milionem korun evropské fondy a 12 miliony stát.

Poutník Prokop založil v Sázavě na začátku 11. století družinu, kterou později kníže Oldřich povýšil na konvent řehole sv. Benedikta. V roce 1032 byly také postaveny první částečně soukromé klášterní budovy. Klášter byl po staletí centrem vzdělanosti a rozvoje uměleckých řemesel. Osud kláštera se uzavřel v roce 1785, kdy ho Josef II. zrušil. V 19. století fungoval jako zámek. V roce 1951 byl areál znárodněn. V roce 1962 se stal národní kulturní památkou a jeho správu převzal Státní památkový ústav, dnes NPÚ.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1