Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stát odkoupí vepřín v Letech. Rozhodla o tom dnes vláda

Stát odkoupí vepřín v Letech. Rozhodla o tom dnes vláda

Česko odkoupí vepřín v Letech na Písecku, který stojí na místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Vláda dnes krok schválila, uvedl na twitteru ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD). Stát dosud nezveřejnil částku, na níž se domluvil se současným vlastníkem vepřína, společností AGPI, která přijala nabídku kabinetu před dvěma týdny. Místopředseda představenstva společnosti AGPI Jan Čech dnes ČTK sdělil, že zatím neví za kolik vláda vepřín odkoupí, a proto nebude cenu komentovat.

O odkupu a zbourání vepřína diskutovalo už několik vlád, cena ale nikdy nepadla. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho kabinet by chtěl jednání dotáhnout do konce. Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za vepřín na jiném místě, teď ale souhlasila s finanční kompenzací.

Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů korun. Prezident Miloš Zeman před pár týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů.

„Je to dobře, že po 20 letech bylo možno dokončit záležitost, která je velice citlivá. A jsme rádi, že budou ukončeny všechny diskuse a různé spory, připomínky a demonstrace, které se k tomu problému vážou a že vláda bude moci tak, jak si plánuje, udělat na místě vhodný památník nebo připomenutí problémů a mrtvých, kteří zde zemřeli za druhé světové války," řekl Čech. Společnost podle něj prodá vládě pouze areál, zvířata a zaměstnance si ponechává.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení bylo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.

Areál v Letech se stavěl za komunismu od roku 1972. V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři haly. V letech 2013 až 2015 dala firma do poloviny hal nové technologie. Areál je na ploše o rozloze 7,1 hektaru, kde je ve 13 halách 13.000 prasat. Česko za vepřín na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy vyzval i Evropský parlament.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1