Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Státní pojistné se zvedne na 969 korun. Vláda tak chce zvýšit platy zdravotníků

Státní pojistné se zvedne na 969 korun. Vláda tak chce zvýšit platy zdravotníků

Vláda schválila navýšení pojistného státních pojištěnců, kam kromě dětí a důchodců spadají také nezaměstnaní. Příští rok tak státní kasa na pojistném vydá o 3,5 miliardy korun víc než letos. Podle návrhu ministerstva zdravotnictví, kterému dnes vláda dala zelenou, bude stát odvádět na jednoho pojištěnce měsíčně o 49 korun víc, a částka se tak zvýší na 969 korun. Na twitteru o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), podle kterého to mimo jiné umožní zvýšit platy zdravotníků.

„Umožní to zlepšit financování léčby a pokračovat ve zvyšování platů zdravotníků,“ uvedl premiér.

Stát platí pojistné za zhruba 5,95 milionu lidí, mezi kterými jsou především děti, důchodci či nezaměstnaní. Vyměřovací základ pro tyto platby je nyní stanoven zákonem s tím, že vláda může tuto částku svým nařízením měnit. Výše pojistného činí 13,5 procenta z vyměřovacího základu. Pro letošní rok dosahuje základ 6814 korun, měsíční platba za jednoho pojištěnce je 920 korun. Pro příští rok by se základ měl zvednout na 7177 korun a měsíční pojistné na 969 korun.

Ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že letos stát vydá na platbách za státní pojištěnce 65,8 miliardy korun, příští rok by to mělo být 69,3 miliardy korun. Tyto platby tvoří necelou čtvrtinu z příjmů veřejného zdravotního pojištění, které by letos měly dosáhnout 276,59 miliardy korun. Výdaje by měly být asi o 23,5 milionu korun nižší.

Peníze, které stát pošle do systému navíc, by měly podle ministerstva sloužit především k personální stabilizaci ve zdravotnictví. Vláda už dříve slíbila, že by se platy v nemocnicích měly v příštím roce zvednout o deset procent. Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že příjmy systému se zvýší i díky meziročnímu růstu výběru pojistného od pracujících. Celkově by tak příjmy systému měly vzrůst o zhruba 12,8 miliardy korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1